Jeskynní medvědi nebyli vybíraví
Srovnávání morfologie chrupu dnešních a vymřelých medvědů ukázalo, že pravěcí medvědi nebyli tak vybíraví strávníci, jak se dosud předpokládalo.
Období pleistocénu bylo dobou obrovských medvědů. V Severní Americe žil medvěd krátkočelý (Arctodus simus), jehož výška ve stoji na všech čtyřech končetinách dosahovala 2 metrů. Až dosud jej paleontologové pokládali za striktního masožravce, který mohl jen lovit nebo se přiživovat na uhynulých příslušnících megafauny. Evropu v pleistocénu obýval o něco menší medvěd jeskynní (Ursus spelaeus), kterému vědci připisují čistě vegetariánský způsob obživy.
S oběma tvrzeními nesouhlasí paleontologové z Univerzity v Malaze, kteří porovnávali chrup vymřelých a současných druhů medvědů. Zjistili, že čelisti a chrup jeskynního medvěda jsou daleko vhodnější ke zpracovávání smíšené potravy než jen rostlin. V článku v časopise Journal of Zoology proto vědci navrhují, aby byl pokládám spíše za všežravce než vegetariána. Podobně dopadl i medvěd krátkočelý, který sice byl spíše masožravcem, ale rostlinami zřejmě také zcela neopovrhoval. Pravěcí medvědi možná nebyli tak vybíravými labužníky, ale spíše potravními oportunisty, kteří brali, co se zrovna namanulo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.