Jeskynní medvědi nebyli vybíraví
Srovnávání morfologie chrupu dnešních a vymřelých medvědů ukázalo, že pravěcí medvědi nebyli tak vybíraví strávníci, jak se dosud předpokládalo.
Období pleistocénu bylo dobou obrovských medvědů. V Severní Americe žil medvěd krátkočelý (Arctodus simus), jehož výška ve stoji na všech čtyřech končetinách dosahovala 2 metrů. Až dosud jej paleontologové pokládali za striktního masožravce, který mohl jen lovit nebo se přiživovat na uhynulých příslušnících megafauny. Evropu v pleistocénu obýval o něco menší medvěd jeskynní (Ursus spelaeus), kterému vědci připisují čistě vegetariánský způsob obživy.
S oběma tvrzeními nesouhlasí paleontologové z Univerzity v Malaze, kteří porovnávali chrup vymřelých a současných druhů medvědů. Zjistili, že čelisti a chrup jeskynního medvěda jsou daleko vhodnější ke zpracovávání smíšené potravy než jen rostlin. V článku v časopise Journal of Zoology proto vědci navrhují, aby byl pokládám spíše za všežravce než vegetariána. Podobně dopadl i medvěd krátkočelý, který sice byl spíše masožravcem, ale rostlinami zřejmě také zcela neopovrhoval. Pravěcí medvědi možná nebyli tak vybíravými labužníky, ale spíše potravními oportunisty, kteří brali, co se zrovna namanulo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.