Jefim Fištejn: Pesimistický optimismus Atlantické rady

25. únor 2024

Atlantická rada je washingtonský mozkový trust, který se zabývá otázkami mezinárodních vztahů a zahraniční politikou – neplést si ho se Severoatlantickou radou, což je orgán NATO. Čas od času Atlantická rada provádí reprezentativní průzkum mezi odborníky, aby zjistila převažující názor na perspektivy světového vývoje.

Poslední zpráva s názvem Globální výhled na příštích 10 let, tudíž do roku 2034, vznikla na vzorku tří stovek dotázaných expertů. I když skoro 60 % z nich sdílí vcelku pesimistický názor na nejbližší budoucnost světa, v celé řadě otázek byly jejich předpovědi optimističtější než v průzkumu loňském. 

Čtěte také

Podle převládajícího názoru i v roce 2034 Spojené státy zůstanou globálním lídrem. Izrael normalizuje vztahy se Saúdskou Arábií. Vladimír Putin navždy opustí politickou scénu.

Ukrajina si nejspíš vrátí území ztracená v roce 2022 a stane se členem EU a NATO. Ze 70 na 50 % se snížil podíl těch, kdo očekávají, že Čína podnikne útok na Tchaj-wan s cílem ho k sobě připojit.    

Čtěte také

Na druhé straně ve větší míře než vloni připadá odborníkům věrohodnější použití jaderných zbraní. Svět podle nich vstoupil do „třetí jaderné doby“. I když zhruba 60 % z nich stále věří, že jaderné zbraně v nejbližších deseti letech nebudou použity, hrozba jejich nekontrolovatelného šíření a nasazení jim připadá pravděpodobnější než dřív. 

Vedle tradiční „ruské hrozby“ vzrostly obavy z jaderné agrese ze strany Severní Koreje, anebo nějaké nestátní teroristické organizace. Co se týče Ruska, je na prvním místě mezi důležitými světovými hráči, kteří se během následující dekády mohou dostat do kategorie zhroucených států, to znamená zažít plnoformátový politický a sociální kolaps nebo dokonce rozpad.

Čtěte také

Experti se domnívají, že putinský režim nepřežije odchod svého lídra. Přitom se poněkud zmenšil podíl těch, kdo předpovídají rozpad Ruska v důsledku revoluce, občanské války nebo jiných kataklyzmat – ze 40 na 35 %.

Podle nich základním scénářem ruského vývoje bude nepřetržitá krize. Málokdo se domnívá, že by Vladimír Putin „nezvítězil“ v nejbližších prezidentských volbách na jaře letošního roku, avšak naprostá většina nevěří, že Putin zůstane u moci i v roce 2034. 

Zóna trvalých turbulencí 

Na druhé straně stejní odborníci se domnívají, že i v další dekádě budou současné režimy vládnout v Číně, Severní Koreji a Íránu. Ve srovnání s nimi Rusko po Putinovi připadá expertům jako zóna trvalých turbulencí. Ti, kdo předpovídají rozpad Ruska, jsou v průměru více náchylní spojovat riziko s agresívním chováním Moskvy. 

Jefim Fištejn

Celých 38 % dotázaných předpokládá, že v tomto desetiletí situace skončí válkou mezi Ruskem a NATO. Přes 60 % odborníků predikuje, že válka na Ukrajině nepovede k přímému konfliktu mezi Ruskem a NATO, a absolutní většina sází na to, že se Ukrajině podaří ubránit svou suverenitu a dosáhnout svých zahraničněpolitických cílů.

Autor je publicista

Spustit audio