Jednání o budoucnosti Afgánistánu
Organizace spojených národů, která sponsoruje konferenci o Afgánistánu v Petersbergu u Bonnu, předpokládá, že vůdci afgánských kmenů se do konce týdne dohodnou na sestavení prozatímní vlády.
Vzhledem k tomu, že vojenská situace v Afgánistánu se nyní velmi rychle mění a režim Talibánu je už z větší části poražen, vzniká naléhavá potřeba sestavit novou, prozatímní vládu, která by měla za úkol "stabilizovat" vnitřní afgánský vývoj a která by se také stala "partnerem" pro další jednání s mezinárodním společenstvím.
Sestavení prozatímní vlády Afgánistánu se proto stalo v těchto dnech jednou z hlavních priorit Organizace spojených národů, která také za tím účelem sponsoruje konferenci v Petersbergu u Bonnu, kde zástupci čtyř hlavních afgánských etnických a politických skupin diskutují o své budoucnosti.
Odborníci nyní předpokládají, že prozatímní vláda bude sestavena mnohem dříve, než se čekalo, pravděpodobně ještě tento týden. Nebude to ovšem vláda plně reprezentativní a měla by mít jen omezený mandát - nejspíše jen na necelé čtyři měsíce, do 21. března, kdy Afgánci oslavují nový rok, svátek "Nauroz". Teprve pak by nastoupila vláda schválená Velkou radou - shromážděním kmenových vůdců, tradičně nazývaném Loya Džirga - a ta by dostala mandát na dva roky, dokud se neuskuteční řádné parlamentní volby.
Jeden z účastníků konference v Petersbergu u Bonnu, člen delegace zastupující afgánské uprchlíky v Íránu, Homayun Džarir řekl ve středu zpravodaji rozhlasových stanic Svobodná Evropa a Svoboda:
"Nediskutujeme o požadavcích etnických menšin - Tádžiků, Uzbeků, Turkmenů nebo turkmenských Paštúnů. Apelujeme na všechny účastníky konference, aby nenastolovali takové požadavky. Zdůrazňujeme, že kdysi jsme považovali Afgánistán za svůj společný domov a že jsme se dokázali vyhnout sporům," řekl Homayun Džarir a pokračoval: "zde se shromáždili zástupci čtyř politických skupin, kteří v žádném případě nereprezentují všechen afgánský lid. O to nám ale teď nejde. Jde nám o to, dohodnout se na složení prozatímní vlády, protože současná situace je vyjímečná a Afgánistán potřebuje prozatímní vládu," řekl tento delegát naší rozhlasové stanici.
Účastníci konference o budoucnosti Afgánistánu projevují dobrou vůli se dohodnout, ale zatím nedospěli k žádnému zásadnímu rozhodnutí. Odborníci OSN ovšem upozorňují, že vůdci 4 hlavních afgánských kmenů se budou muset rozhodnout zejména ve dvou klíčových bodech: koho postaví do čela nové vlády a zda dovolí mezinárodnímu mírovému sboru, aby dohlížel na dodržování míru v Afgánistánu, jak to navrhuje OSN.
Jeden z vyslanců OSN pro Afgánistán, Francesc Vendrell, však tvrdí, že očekávat příliš mnoho od konference v Petersbergu by nebylo realistické:
"Delegáti zde zasedají a diskutují o budoucnosti Afgánistánu poprvé po 28 letech. Nemůžeme proto očekávat, že všechno rozhodnou během čtyř či pěti dnů," říká Francesc Vendrell.
Jedno se ale už podle jeho názoru zdá být jisté - že všichni účastníci konference si přejí, aby jakousi symbolickou, "nevládní" politickou úlohu převzal bývalý afgánský král Zahir Šáh, který dnes žije v exilu v Římě. O jeho postavení mezi delegáty konference Vendrell řekl:
"Bývalý král Afgánistánu má hluboký a řekl bych všeobecný respekt. Z hlediska popularity se mu žádná jiná postava nevyrovná. To sice ještě neznamená, že všichni, kdo jsou teď u moci v Afgánistánu, mu chtějí svěřit nějakou funkci. Ale myslím si, že většina delegátů ze všech čtyř skupin zde zastoupených si přeje, aby bývalý král zastával nějakou úlohu," podotkl vyslanec OSN Vendrell.
Nebude to však asi exekutivní moc. Někteří delegáti konference prý navrhli, aby se bývalý král Zahir Šáh stal předsedou prozatímní afgánské vlády, ale jejich návrh odmítl vedoucí delegace Severní aliance, Younus Qanooni, který také vyjádřil nesouhlas s návrhem OSN, aby do Afgánistánu nastoupil mezinárodní mírový sbor.
"Není to zapotřebí," řekl ve středu rezolutně Qanooni novinářům a dodal, že veškeré domácí bezpečnostní síly by měly být složeny pouze z Afgánců.
ČRo 6 / RSE
28. listopadu 2001
rse@cro.cz
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.