Je Německo odvěkým nepřítelem Polska?

Jak se ale ukázalo, jen na krátkou dobu. O víkendu a oficiálně v pondělí odvolal předseda polské vlády Jaroslaw Kaczyňski ministry ze stran Liga polských rodin a Sebeobrana, čímž fakticky skončila spolupráce dosavadní vládní koalice. Stále pravděpodobnějšími jsou předčasné parlamentní volby. A to ještě letos. Jedním ze zahraničně politických témat mají být i poněkud komplikované vztahy s Německem.

Nyní vládnoucí strana Právo a spravedlnost ve svém programu si už před volbami v roce 2005, které vyhrála, dávala za cíl nelítostnou obranu zájmů Polska v rámci Evropské unie a zahraničí. Několikrát se tak stalo. Poprvé v případě zablokování jednání Evropské unie s Ruskem. To nechtělo povolit z údajně hygienických důvodů dovoz masa z Polska. Brusel si ale s Ruskem nechtěl komplikovat vztahy a tak se kromě slovní podpory od ostatních členských zemí Varšava nedočkala účinné podpory a v uvozovkách masové embargo se stalo bilaterální záležitostí. Později se Varšava tvrdě postavila proti navrhovanému systému hlasování v Evropské unii. Nyní ministryně zahraničí Anna Fotygová, pocházející z vládní strany, ostře zaútočila na Německo. To se prý snaží o revizi některých následků 2 světové války, přičemž podle šéfky diplomacie zapomíná na to, že jí napadením Polska začalo. Berlín se údajně proti Polsku spikl s Ruskem, řečeno jejími slovy, dalším historickým nepřítelem.

V tomto případě měla na mysli skutečnost, že se bývalý německý kancléř Schroeder podpisem smlouvy o plynovodu na dně Baltského moře, který míjí polské území, spikl s ruským prezidentem Putinem. Tuto tezi nakonec nevyvrátilo v reakci ani německé ministerstvo zahraničí, když tvrdilo, že Polsku nabídlo, že by do Štětína vedla z Greiswaldu odbočka zmíněného plynovodu.

Slova ministryně zahraničí vyvolaly větší rozruch v Polsku, než v Německu. Ministerstvo zahraničí tvrdí, že Anna Fotygová nikdy tvrzení, že by Německo bylo odvěkým nepřítelem Polska v žádném rozhovoru nepoužila a že jde o překroucení obsahu materiálu, který v Polsku přetiskly noviny Dziennik. Podle opozičních stran jde ale o cílený útok na Berlín, který je začátkem předvolební kampaně vládnoucí strany Právo a spravedlnost. Pokud tomu tak opravdu je a článek, publikovaný původně na stranách International Herald Tribune byl míněn vážně, jde o poněkud riskantní krok, který bude muset napravovat příští polská vláda, ať už jí povede kdokoli.

Německo polské vztahy rozhodně nelze označit za klidné. Ale že by smlouva Ruska s Německem o zmíněném plynovodu na dně baltského moře byla prvoplánově namířena proti Polsku, je přehnané tvrzení.

Co se týče zmíněného kulturního dědictví z Pruské státní knihovny, jde o manuskripty skvostů skladatelů, jako jsou například Beethoven, nebo Mozart. Šlo o 500 dřevěných beden, které byly koncem 2. světové války ukryty před bombardováním v horských oblastech po celé stále se zmenšující 3. říši. Nakonec se octly na novém západním polském území, které bylo k zemi přičleněno právě po 2. světové válce. Část sbírek, které byly objeveny na tomto území si pak Polsko přisvojilo.

Varšava považuje jakékoli snahy o vrácení za provokaci a tlak ze strany silnějšího souseda. Připomíná zásadní podíl hitlerovského Německa na 2. světové válce, krvavou okupaci Polska a likvidaci jeho památek. Mimo jiné systematickou destrukci Varšavy po tamním povstání na sklonku léta 1944.

Polská strana dále argumentuje tím, že Německo žádá vrácení památek na slabším sousedovi, což nečiní například v případě Francie. Kulturní památky německého původu připadly Polsku na základě dekretu Spojenců z 8. března 1946. Berlín by údajně mohl čekat nějaké vstřícné gesto z polské strany, nikoli však pod nátlakem.

I když jedno gesto už Polsko učinilo. Bylo to v dobách Polské lidové republiky a někdejšího NDR. V roce 1977 vrátil polský komunistický šéf Edward Gierek svému kolegovi Erichu Honeckerovi symbolickou část rukopisů.

Nakonec zpět k polským volbám. Ke kampani využily zahraničně politické téma Německo všechny strany. Ta vládní zmíněným rozhovorem ministryně zahraničí. Ty ostatní zase jeho kritikou a konstatováním, že budoucnost Polska v Evropské unii vždy bude muset jít přes nynější Německo. Ať to ve Varšavě rádi slyší, nebo ne.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .