Jde o snahu lobbistů zlikvidovat digitalizaci citlivých dokumentů, říká o propouštění odborář Ústavu pro studium totalitních režimů

Nejde jen o personální otázky, ale o výklad naší předlistopadové historie, a zřejmě také o to, kdo bude mít klíč k pokladnici údajů o dodnes vlivných lidech.

„Propouštění je nepříjemným důsledkem reorganizace, kdy se ukázalo, že digitalizace, jak v Ústavu funguje, je chybová, a proto jsme se rozhodli ji reformovat,“ uvedl v pořadu Pro a proti náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Ondřej Matějka.

Matějka: „Digitalizace bude nadále probíhat v Ústavu, ale v menší míře, a nově také v Archivu bezpečnostních složek, kam část zaměstnanců pokud možno přejde. To číslo 22 propuštěných bude tedy doufám podstatně menší.“

„Za šest let se naskenovalo 35 miliónů stran, a když jsme udělali testy na menším vzorku, chybovost mezi digitální podobou a originálem je větší, než uvádějí standardy,“ vysvětlil náměstek.

Podle něj z analýzy mechanismů vyplynulo, že v digitalizaci chybí zásadní prvek kontroly, a to srovnání originálu dokumentu s digitální kopií.

„Dosud ke kontrole s originálem v procesu digitalizace nedochází, což je zásadní chyba. Ukazuje se, že od počátku přítomný důraz na kvantitu sebou nese určitou daň,“ shrnul Ondřej Matějka.

Badatel, odborář a jeden ze zaměstnanců ÚSTR Radek Schovánek považuje personální kroky vedení za účelové.

Schovánek: „To, že digitalizace byla chybová, je účelová lež, kterou naše vedení používá proto, aby reorganizaci zdůvodnilo. Opakuje se rok 2010, kdy se podobná skupina lidí v čele s předsedkyní Emílií Benešovou pokusila tímto způsobem zlikvidovat digitalizaci. Je to obcházení zákona a lobbistická snaha archivářů.“

„Digitalizace pod pana náměstka ani nespadá a nevím, kde bere údaje, s kterými tu šermuje,“ podivil se odborář.

Ten považuje počet a povahu chyb v digitalizovaných dokumentech za zanedbatelnou. „Dnes už odvolaný ředitel nařídil kontrolu fondu, který se digitalizuje systematicky, a byla zjištěna jedna chyba na 1650 stran.“

Postranní úmysly, na které odborář upozorňuje, souvisí mimo jiné s citlivým tématem tzv. třetího odboje.

„Digitalizace od samého počátku slouží jako podklady pro zákon č. 262/2011 Sb. o uznání účastníků třetího odboje, a pouze z digitalizovaných materiálů vypracovává Archiv bezpečnostních složek svá stanoviska,“ připomněl Radek Schovánek.