Jaroslav Šonka: Starosti kolem uprchlíků? Ale jaké?

Dnes slouží kasárenské budovy k ubytování uprchlíků. Ti v podstatě neruší – na cizince jsou v Heidelbergu zvyklí. Již tehdy mělo město s více než 100 tisíci obyvatel asi 10 tisíc pracovníků vědeckých institucí a více než 20 tisíc studentů ze všech zemí světa, asi stejný počet amerických vojáků nejrůznější barvy pleti a také uprchlíky, totiž mne a pár jiných.

Dnes je počet obyvatel asi 160 tisíc a dá se jen odhadnout, že je asi jen polovina starousedlíků. Město žije univerzitou a výzkumnými ústavy, tedy globalizovanou migrací. Žije, to se dá takto formulovat, i z hlediska finančních toků. Na akademická pracoviště se vážou dodavatelé laboratorních zařízení, technický servis, architekti, stavební firmy.

Při této své nedávné návštěvě jsem zjistil, že si někteří lidé uvědomují, jaké problémy by jim mohla přinést uprchlická vlna. Ale není to tak, že by uprchlíky odmítali, ale spíše mají obavy z některých Němců, a to těch, kteří paušálně odmítají migraci. Starosta města, jeden politik na spolkové úrovni a předseda německého svazu Sintů a Romů formulovali iniciativu, která má chránit Heidelbergskou atmosféru tolerance a podpory lidí, kteří vypadají jinak. Jsou totiž důležití.

Prosperita města

Logo|foto:Český rozhlas

Pokud v se v Německu odehrávají slovní, ale někde i reálné útoky na lidi, kteří nejsou germánští blonďáci a vypadají nějak cize, bylo by to ve městě, které z mezinárodního intelektuálního a technologického ruchu žije, vážné poškození existenční základny.

Debatuje se i o tom, to jen poznámka na okraji, co má dělat vedení vědeckých projektů, které jsou mezinárodní a často zahrnují transatlantickou spolupráci, když vědkyně či vědci třeba íránského původu pojednou nebudou schopni normálně skočit do Bostonu či do Stanfordu, kde jsou jejich partneři.

Zatím Heidelberg žije svou vědou a všichni vědí, že bez migrace a mezinárodních sítí by město zchudlo. I výsledky loňských voleb do zemského parlamentu ve Stuttgartu ukazují jasně, že tam, kde je věda důležitá, jsou i výsledky šovinistické strany Alternativa pro Německo (AfD) nízké.

Ve dvou jižních nových sídlištích Heidelbergu, ve čtvrtích Boxberg a Emmertsgrund, kde žijí lidé pracující v továrnách v Mannheimu či Ludwigshafenu, byly výsledky AfD mnohem vyšší. I v Heidelbergu je tedy společnost rozdělená.

Ale je vidět, co která iniciativa zamýšlí a jaký to má důsledek. Vědci ze zahraničí dostávají při hledání bytu instruktáž kolegů, že Boxberg a Emmertsgrund nejsou dobrými bydlišti. A naopak: Zmíněná skupina, která chce tolerantní a vědě prospěšní prostředí v Heidelbergu udržet, se vlastně stará o prosperitu města.