Jaroslav Šonka: Jak a proč číst Babičku

28. březen 2014

Moje stanice Český rozhlas Plus přinesla informaci, která připomínala výročí útěku velké skupiny západních letců ze zajateckého tábora německé armády v roce 1944. Prý byl u polského města Žaganě. Je to informace, která si zaslouží doplnění.

Kdo by k danému případu rešeršoval na Googlu, neuspěl by. Našel by polské město a jen málo o jeho historii. Žagaň je město, které zažilo podstatnou část své historie jako Sagan, psáno se „S“. Bylo to slezské léno české koruny. A byl to také jeden z majetků slavného Valdštejna, který si chtěl vybudovat středoevropskou základnu, snad aby mohl aspirovat i na českou královskou korunu. Teprve během slezských válek v 18. století se Zaháň stala částí Pruska, ale se zvláštním statutem. Řekl jsem Zaháň, ano.

Tohle jméno, stará česká varianta, se dostalo do naší literární historie. Paní kněžna z „Babičky“ Boženy Němcové byla panovnicí tohoto knížectví, jako dcera kuronského vévody Petra Birona, majitele Zaháně a Opočna. Ale v historii je těchhle zaháňských vztahů více. Dnes již málokdo čte či vůbec zná Aloise Jiráska. To je ten pán, který sedí na Jiráskově náměstí v Praze. A ještě méně známý je jeho román „Na dvoře vévodském“, kde tato rodina také hraje svou roli. Ani fakt, že kuronský vévoda vlastnil i pražský Černínský palác, nepatří k tomu, co se odborně nazývá kánonem vědomostí.

Nechci si ovšem jen nějak primitivně hrát na vzdělance a poučovat. Spíše bych z tohoto tématu rád čerpal a přidal jednu věc. Řada komentářů tvrdí, že neexistuje evropská identita. To není pravda. I když dnešní mladí lidé většinou neukáží Zaháň na mapě a nevědí, co je to Kuronsko, mohou si přečíst Babičku a zjistí, s jakou samozřejmostí pan Pankl, otec spisovatelky, jezdil do Vídně, kde je dodnes česká menšina. I poutě do tehdy již pruského Slezska v Babičce jsou. A v průvodci Zahání se dočtou, že si jednu z dcer kuronského knížete si posléze vzal francouzský kníže Talleyrand-Périgord a knížectví tak zdědil.

Inu, a po válce se toto krásné město ocitlo na polském území. Poláci se o historii této končiny starají, a v tom bychom jim měli pomoci tím, že budeme vědět něco i o spojitosti s námi. I ten zajatecký tábor se pak dostane do konkrétního kontextu – známý hollywoodský film o onom slavném útěku řadu fakt spíše zastírá. A ještě: Zaháň je krásné místo i na jednodenní výlet a může přispět k uvědomění, co všechno máme společného se svými sousedy. Pak to pro vás nebude jen nějaké polské město.

autor: Jaroslav Šonka
Spustit audio