Jaroslav Šonka: Historické symboly

V posledních týdnech se rozvíjí snaha, tohoto sudetského nacionalistu a později i nacistu ze seznamu čestných občanů vyškrtnout.

Hitler je čestným občanem Lanškrouna, ve Svitavách mají Henleina

Chrudimští zastupitelé nedávno zrušili čestná občanství Klementu Gottwalodovi a Josifu Stalinovi. Chrudim přitom není jediným městem v Pardubickém kraji, které se podobnými věcmi zabývalo a které má mezi čestnými občany přinejmenším kontroverzní osobnosti.

Uznávání významných občanů viděných z té či oné perspektivy používají různé politické systémy a je zajímavé si připomenout, jaké problémy tak mohou vzniknout. Tak například v témže Liberci se o něco později stal čestným občanem Klement Gottwald. A co s ním?

Není vzpomínka na to, jak který systém hodnotí své protagonisty informací o dané době? A nepřipomíná právě v Liberci výběr čestných občanů i téměř totální výměnu obyvatel? Nemohli si sudetští Němci vzít svého Henleina s sebou? – můžeme se v rámci historických úvah sarkasticky zeptat. Vždyť jsme na jejich místo dopravili jiné obyvatelstvo a čestného občana Gottwalda.

Jak je to jinde? První příklad: Albert Einstein se narodil v Ulmu. Tam po něm v roce 1922 pojmenovali ulici. Byl to přeci nositel Nobelovy ceny. Nacisté, jejichž fyzik Philipp Lenard, sám nobelista z roku 1905, teorii relativity označil za židovský humbuk, Einsteina nemohli akceptovat. Po roce 1933 přejmenovali Einsteinovu ulici na ulici Fichteho – to byl lehce nacionalistický a antisemitský filozof z 19. století.

K čemu je čestné občanství

Když pak Ulm v roce 1945 prosil Einsteina o to, aby jim dovolil ulici po něm pojmenovat podruhé, měl vtipně odpovědět, že klidně ano, ale že by se mohla jmenovat i Korouhvičková – kam vítr, tam plášť. Dopis s tímto sdělením ovšem dnes nikdo v archivu nemá. Zato mladí lidé nosí trička s Einsteinem vyplazujícím jazyk. Je to metoda reflexe.

Turnov škrtl ze seznamu čestných občanů Gottwalda a okupanta Cjuru

Turnov vyškrtl ze seznamu čestných občanů komunistického prezidenta Klementa Gottwalda a Alexandra Lukiče Cjuru, který se podílel na okupaci Turnova sovětskou posádkou po roce 1968. Novinářům to dnes řekl starosta Tomáš Hocke (Nezávislý blok).

A druhý příklad: Nedaleko Ulmu, v městečku Blaubeuren, dlouho produkovali pivo „Kanzlergold“, tedy „Kancléřské zlato“. Kancléřů byla v německé historii celá řada, ale pivovar to pivo pojmenoval po Hitlerovi. Pivo nebylo špatné a jméno zůstalo i po válce. Jen se nemluvilo o Hitlerovi. A po pátém pivu to lidem většinou bylo jedno. To je metoda zapomínání. 

Na historii se dá jen velmi málo spravit. Součástí historie jsou i zločinné ideje a jejich oběti. I čestná občanství ve stínu zločinných idejí jsou zajímavým svědectvím. A jak z toho tedy ven, jak se z historie poučit? Nejméně snad dát Konrada Henleina a Klementa Gottwalda do jednoho koše. Bylo by na tom vidět, jak se korouhvička otočila.

Jaroslav Šonka|foto: Khalil Baalbaki

A je třeba pobavit se i s bývalými krajany o tom, co si oni o Henleinovi myslí. Pak by bylo zajímavé, vložit do učebnic dějepisu kapitolu o tom, k čemu čestné občanství je a jak ho interpretovat, totiž interpretovat v komplexu s otázkou, kdo ho uděluje a proč ho někdo dostává.  

Jen nějaké mazání v městských knihách nestačí. A zapomínání po pěti pivech je také špatně.  

Autor je publicista