Jaromír Beránek: Změny ve stavebním spoření na spadnutí

V minulosti už se vícekrát objevily návrhy, že výhody pro stavební spoření by se měly zrušit úplně, nebo by jeho podmínky měly být zpřísněny tak, aby nespořené peníze bylo možné čerpat skutečně jen na bydlení. Ministerští úředníci a Legislativní rada vláda se nyní zabývají otázkou, zda je možné dodatečně zdanit státní podporu na rok 2010, byť ještě nebyla vyplacena. Podle navrhovatelů je postup plně v souladu se zákonem.

Miroslavu Kalouskovi leží stavební spoření už delší dobu v žaludku. Ještě za Topolánkovy vlády navrhoval jeho zrušení, nyní prosazuje alespoň výrazné omezení vyplácených státních podpor a zrušení daňového osvobození úroků z vkladů. Návrh vypadá ve své podstatě systematicky, protože ruší další daňovou výjimku a narovnává nerovnost, kdy pět milionů Čechů se stavebním spořením dostává každoročně státní příspěvek, zatímco druhá polovina občanů jim na něj přispívá a sama nedostává nic. Poněkud zarážející je ovšem číselné vyjádření plánovaných změn. Podpory vyplacené v příštím roce by všem měly být zdaněny padesátiprocentní sazbou, což u starších smluv uzavřených do roku 2003 znamená příspěvek ve výši 2250 korun, u ostatních 1500. Od roku 2012 by se měla podpora sjednotit u všech smluv na 2000, některým občanům tedy paradoxně opět stoupne.

Úspory na výplatách státního příspěvku a dodatečné příjmy ze zdanění úroků podle odhadů přinesou státní pokladně v příštím roce více než šest miliard korun. To jistě není malá částka, je však otázkou, zda je ji možné ztotožnit s veřejným zájmem, jak odvozuje v argumentaci na podporu Kalouskova plánu Legislativní rada vlády. Pokud návrh projde v Parlamentu, což je vzhledem k podpoře všech tří koaličních stran téměř jisté, chystá se jej opoziční sociální demokracie podle slov Bohuslava Sobotky napadnout u Ústavního soudu. Sobotka namítá, že návrh působí retroaktivně a odporuje legitimnímu očekávání občanů, kteří smlouvy o stavebním spoření uzavírali s vidinou konkrétního výnosu.

Problémem možná nakonec nebude ani tolik zpětně vyplácená podpora za letošní rok, jako skutečnost, že patnáctiprocentní daň z úroků postihne v případě některých starších smluv bonusové úroky, vyplácené až po ukončení stavebního spoření. Počet smluv s bonusovým úrokem je přibližně tři čtvrtě milionu a patnáctiprocentní daň může jejich majitele na úsporách stát i několik tisíc. Proto např. ČNB navrhla, aby zdanění podléhala jen část bonusového úroku připadající na období po roce 2010, ministerstvo však takový postup odmítlo. Proto by bylo namístě brát analýzu Legislativní rady vlády s určitou rezervou a počkat až na případné rozhodnutí Ústavního soudu. Slova rady o tom, že retroaktivitu zákona, byť nepravou, je třeba z hlediska proporcionality poměřovat s veřejným zájmem na ozdravení veřejných financí, který zde v dané situaci převažuje, jsou snad až příliš odvážná. Ústavní soud by dost možná dospěl ke stejnému závěru, jeho rozhodnutí však mají nesrovnatelně vyšší autoritu.

V současnosti stát na podpoře stavebního spoření každoročně vyplácí přes třináct miliard korun a celková výše vkladů na účtech u stavebních spořitelen dosahuje 415 miliard. Pokud by se státní podpora u starých smluv narovnala s výší příspěvku u nových smluv, je zde reálná možnost, že občané, kterým už vypršela pětiletá vázací lhůta, dvě třetiny z této částky vyberou a přesunou jinam. Pro spořitelny by to byla katastrofa, protože by nemohly poskytovat další úvěry a je otázkou, zda by byly v krátké době vůbec schopny pokrýt tak vysoké výběry.

Češi jsou však ve správě svých financí celkově spíše laxní a proto je takový scénář nepravděpodobný. Vyvstává zde ovšem ještě jedno riziko v podobě možných žalob a arbitrážních řízení zahraničních majitelů proti českému státu, kteří by se tak mohli domáhat odškodnění za zmařené investice. Ministerstvo financí by si proto mělo všechny zvažované kroky ještě jednou dobře promyslet a ujasnit si, zda má v rukávu dostatek argumentů na obhajobu svých kroků v případě eventuálních sporů. Náklady na odškodnění by totiž mohly výrazně překročit očekávané úspory.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.