Japonský premiér ohlásil předčasné volby

Už před časem japonský premiér spojil návrh zákona, jímž měly být privatizovány poštovní služby, osobně se svojí funkcí a s působením své vlády a prohlašoval, že odstoupí, pokud parlament neschválí jeho reformní změny. Teď tedy došlo na jeho slova a Koizumi skutečně vyhlásil předčasné volby, přestože ho do poslední chvíle mnoho jeho spolupracovníků a stoupenců od toho zrazovalo.

Horní komora japonského parlamentu v pondělí totiž odmítla schválit legislativu, kterou premiér Koizumi opakovaně označoval za hlavní pilíř přestavby japonských politických a ekonomických struktur. A nejen to: byli to právě rebelující členové jeho vlastní Liberálně demokratické strany, kteří návrh zákona shodili ze stolu.

Rozčílený premiér Koizumi pak svolal mimořádné zasedání kabinetu a ještě večer na tiskové konferenci prohlásil: "Parlament soudí, že privatizace pošt není zapotřebí. Ale chtěl by se zeptat japonského lidu, je-li tomu opravdu tak."

Hlasování v horní komoře japonského parlamentu - v poměru 125 ku 108 hlasům - předcházela dlouhá debata poslanců, v níž vycházely najevo jinak skryté spory uvnitř vládnoucí Liberálně demokratické strany. Tato politická strana je v Japonsku u moci prakticky nepřetržitě už téměř 50 let, ale uvnitř se dělí na řadu mocenských skupin a frakcí, které mezi sebou tradičně soupeří anebo se zase spojují ve věcech, o něž usilují.

Předseda strany a současný premiér Koizumi je mimochodem jedním z nejdéle sloužících předsedů vlád v nedávné historii. A kdyby teď Liberálně demokratická strana volby prohrála, znamenalo by to jistě nečekanou a zcela zásadní změnu japonské politiky.

Na první pohled by se snad mohlo zdát, že privatizace poštovních služeb nepřestavuje zas až tak důležitý politický problém. Ale v Japonsku je pošta jednou z největších státních společností s obratem mnoha miliard dolarů ročně, představuje skutečně jakýsi pilíř ekonomické struktury země a dosud byla také zdrojem financování velkého množství veřejných projektů.

Je proto pochopitelné, že premiér Koizumi spojil svůj osobní osud s osudem právě této legislativy. Ale jak se ukazuje, proti jeho záměrům působí také dost silné jiné zájmy.

V červenci schválila jím navrhovanou legislativu dolní komora japonského parlamentu, která má (podobně jako naše) na politiku rozhodující vliv a také například volí předsedu vlády. Ale i tam bylo hlasování těsné a reforma poštovních služeb v dolní komoře zvítězila o pouhých pět poslaneckých hlasů. A nyní, v horní komoře parlamentu se skupina rebelujících členů strany rozrostla na 22, což je mnohem více než se čekalo.

Japonská pošta poskytuje totiž současně slyžby i jako spořitelna a pojišťovna a s účetní hodnotou 3 triliony dolarů představuje vlastně největší banku světa. Premiér Koizumi měl v plánu rozdělit její služby a tu část podniku, která se věnuje bankovnictví a pojišťovnictví po nějaké době odprodat do soukromých rukou.

Ministr poštovní privatizace Heizo Takenaka označil pondělní hlasování parlamentu za "velkou ztrátu pro budoucnost Japonska".

A političtí analytikové v Tokiu považují nadcházející volby, které se mají uskutečnit 11. září, za jakési referendum o budoucí vizi Japonska.

Koizumi má v programu existenci tzv. malé vlády, která by zasahovala jen do vybranných, úzkých oblastí. Mnozí členové jeho vlastní Liberálně demokratické strany však podporují dosavadní systém tzv. velké vlády, která rozhoduje prakticky o všem. Tyto dvě tendence se nyní ideologicky jasně oddělily a voliči dostanou na výběr. Není to poprvé, co Koizumi využívá své poměrně velké popularity k tomu, aby prosadil jinak dosti nepopulární opatření. A zda se mu to podaří i tentokrát, poznáme za měsíc.