Japonsko si připomnělo 55. výročí výbuchu atomové bomby nad Hirošimou

23. listopad 2000

Minutou tiché modlitby uctili v neděli ráno Japonci památku těch, kdo před 55 lety zahynuli při výbuchu vůbec první atomové bomby. Přesně v 8:15 místního času, v okamžiku, kdy 6. srpna 1945 dopadla na Hirošimu americká atomová bomba a způsobila do té doby nevídané „peklo na zemi“, zazněly krátce zvony a několik desítek tisíc shromážděných lidí sklonilo hlavy k modlitbě.

Smuteční ceremoniál, který jako každý rok vysílala v přímém přenosu japonská televice, pak pokračoval zpěvy dětských sborů a projevy politiků.

Tragedie, která postihla obyvatele japonských měst Hirošimy a Nagasaki na samotném sklonku 2. světové války, nemá v dějinách válečných krutostí obdoby. Obrovská ničivá síla jediné atomové bomby, její tepelné a radioaktivní záření, způsobily v Hirošimě před 55ti lety - během několika vteřin po výbuchu a do konce roku 1945 - smrt 140ti tisíc lidí. Výbuch podobné atomové bomby v Nagasaki o tři dny později zabil dalších 70 tisíc Japonců. Celkový počet těchto válečných obětí je ale ve skutečnosti ještě větší, neboť k těm, co zahynuli okamžitě na místě a krátce po výbuchu, je nutné připočíst i ty, co zemřeli v pozdějších letech na následky ozáření. Oficiální seznam obětí z Hirošimy dnes čítá 217 137 jmen.

Utrpení tak velkého počtu civilistů, kteří přišli o život v podstatě náhodou, jen proto, že se v tom okamžiku zdržovali na tomto místě, působí děsivě dodnes. Hrůzostrašné důsledky atomové exploze měly snad alespoň odrazovací účinky - a je velké štěstí, že nikdy později už nebyla použita tato nejmocnější válečná zbraň, jakou kdy lidstvo poznalo, ačkoli technický vývoj šel samozřejmě dál a pozdější, moderní ekvivalenty atomové bomby, jaderné zbraně, jsou svými parametry mnohem ničivější a hroznější.

Japonské zkušenosti z výbuchů této nevídané zbraně v Hirošimě a Nagasaki byly tak strašné, že jen o týden později, 15. srpna roku 1945, se Japonsko bezpodmínečně vzdalo. Skončila 2. světová válka a Spojené státy, které měly na své straně technickou převahu, zvítězily.

Těžko si představit, jak by dnes vypadal svět, kdyby tomu bylo naopak, kdyby tuto ničivou zbraň – náhodou - nevyvinuly jako první demokratické a tím i v zásadě mírumilovné Spojené státy, které vstoupily do války teprve když byly napadeny, ale právě třeba Japonsko anebo Hitlerovo Německo. Kdyby se této strašné zbraně zmocnil jako první některý diktátorský režim v Evropě nebo v Asii. Anebo třeba Stalinovo Rusko. Takového dějinného zvratu jsme ale naštěstí byli ušetřeni...

Rozhodnutí Spojených států použít v roce 1945 atomovou zbraň je dodnes sporné: možná zkrátilo válku o několik týdnů či měsíců a ušetřilo další tisíce životů amerických vojáků, kteří by museli proti Japoncům bojovat konvenčními zbraněmi. Ale to vše za cenu mnoha tisíc životů civilistů národa tehdejšího válečného nepřítele. Toto rozhodnutí Spojených států je snad z vojenského hlediska pochopitelné, ale nese sebou nepřehlédnutelné, velké morální dilema, nad nímž se musíme zamýšlet a které lidstvo nemůže nikdy zapomenout.

autor: Jan Bednář
Spustit audio