Janotovo varování

Zde nedochází ke shodě ani v současné vládě, protože ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka navrhuje navýšit základní výměru o 50 korun a procentní výměru o 2 procenta, což odpovídá letošní předpokládané inflaci. O zmrazení či navýšení důchodů se v současnosti vede ostrá polemika i v sousedním Německu. V absolutních číslech by se jednalo o navýšení mandatorních výdajů o více než 7 miliard korun a o zvýšení průměrného důchodu o dvěstě korun.

Ačkoliv všechny politické strany jsou si dobře vědomy faktu, že bez úsporných zásahů do rozpočtu nelze vyvést zemi z krize, nehodlají se před volbami k Janotovým návrhům hlásit. Navíc většina z nich si žádá posvěcení sněmovnou, protože souvisí se změnou stávajících zákonů. Premiér Jan Fischer proto pozval oba lídry nejsilnějších stran k informativní schůzce, na níž je seznámil jak s východisky, tak i s Janotovým návrhem na řešení deficitu. Sám se označil za realistu a na tiskové konferenci po setkání prohlásil: "Deficit 230 miliard, což znamená sedm procent hrubého domácího produktu je skutečně obrovské, obludné číslo, kterému vláda nechce pasivně přihlížet." Dodal, že vláda bude ve smyslu svých úsporných návrhů pracovat na legislativě případných škrtů tak, aby mohly být po volbách rychle předloženy parlamentu. Vyjádření obou předsedů po jednání by se v diplomatické řeči dalo označit jako zdrženlivé. Shodu na jediném vyjádřil Mirek Topolánek slovy: "Stávající Sněmovna nemá mandát ani čas na jakékoliv legislativní změny". Řešení tedy zřejmě bude kompromisem vítězných stran, se kterým se budeme moci seznámit až někdy v průběhu října. Věřme, že povolební koaliční jednání nebudou dlouhá, protože neschválení rozpočtu by vedlo k rozpočtovému provizoriu, neboť by se muselo postupovat podle nereálného rozpočtu na letošní rok, jenž počítal dokonce s růstem HDP.

Jak zatím na propad reagují politické strany, které dle průzkumů obsadí sněmovní lavice? Občanští demokraté své ekonomické priority zatím nepředstavili, ale dle reakcí jejich představitelů odmítají jakýkoliv pohyb v daňových sazbách, naopak nově nabízejí osmnáctitýdenní mateřskou dovolenou, otcovskou dovolenou a příspěvek pro děti, pro které není ve školkách místo. Místopředseda Petr Nečas však ani k těmto návrhům zatím nedodal žádné vyčíslení.

Sociální demokraté své návrhy již přednesli, ale příjmová stránka se mnoho nezvyšuje, protože zvýšenou sazbou daně z příjmu přibudou jen stovky milionů a zvýšením daně velkým podnikům je donutí více zaměstnanců propouštět. Takto získané finance budou nuceni vložit do sociálních dávek, protože se zvýší nezaměstnanost. Kde by tedy vzali peníze na znovuzavedení novomanželských státních půjček a daňové úlevy pro obce a města na výstavbu školek a jeslí a zejména na navýšení důchodů na pětapadesát procent průměrné mzdy ze současných čtyřiceti, což slibují návrh neuvádí. Avízované gesto by totiž spolklo přibližně čtyřicet pět miliard korun.

Komunisté podobně jako sociální demokraté hledají zvýšení státních příjmů zejména v daňové oblasti tak zvaně bohatých. Ve výdajích se také příliš neliší, navíc slibují podporu poskytovatelům služeb pro rodinu nebo prodloužení doby vyplácení podpory v nezaměstnanosti a zvýšení těchto dávek.

TOP 09 představila svůj ekonomický program zatím jako poslední. Důraz klade na důsledné úspory státních výdajů a stabilizaci nynějších daní. Počítá s reformou důchodového a zdravotního systému. Zpřísnění chce v oblasti vyplácení sociálních dávek, zejména podporu v nezaměstnanosti váže na rekvalifikační kursy a veřejné práce pro obec. Ve zdravotnictví počítá se spoluúčastí pacientů při banálních chorobách a při platbách za levné léky. Podporu rodin s dětmi vidí ve vyšší slevě na dani, případně na daňovém bonusu.

Lidovci sázejí ve svém programu na rodiny s dětmi, kterým slibují progresivní odečitatelnou položku z daní na každé dítě. Nezohledňují, podobně jako v minulosti ty, kteří již své děti vychovali. Shodně jako TOP 09 chtějí, aby děti mohly dvěmi procenty sociálního pojištění přispívat na důchod rodičů.

Jak vidno, všechny strany chtějí hlavně dávat a méně se již zaměřují na příjmy rozpočtu. Všude je vidět podpora směřovaná dětem, ale nějak se zapomíná, že tyto děti budou muset někdy státní dluh splatit, pokud nebudou chtít skončit jako v bankrotujícím státě. Doma také nekupujeme dětem pamlsky na dluh s tím, že se je i s úroky zaplatí až budou dospělé.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .