Jana Šrámková: Rychlost kolony

Nebudu dalšímu z jeho skandálních výroků věcně oponovat, k významu integrace maximálního počtu dětí do hlavního proudu vzdělávání se vzápětí vyjádřilo mnoho povolanějších. Nicméně od prezidentského projevu mě provází užité okřídlené rčení, které jistě ulahodilo nejedné saturninovské tetě Kateřině: Rychlost kolony je určena rychlostí nejpomalejšího vozidla. Nepochybně, jenže jak poznat, natož direktivně určit, které vozidlo je nejpomalejší?

Vzpomínám na legendární rodinné cyklovýlety, které jsme kdysi podnikali po horských stezkách. Dneska to bude zaručeně po vrstevnici! A stejně jsme vždycky skončili na Pradědu nebo Dlouhých stráních. Byl nás slušný osmičlenný peloton, respektive sedm horských kol a jeden elektrický invalidní vozík. Kvůli své maximální rychlosti byl cestou z kopce jednoznačně nejpomalejším vozidlem kolony.

Jenže já ho během všech sjezdů doprovázela nesmírně ráda, protože špatně vidím a rychlost mě v terénu stresuje, navíc co máte pak z okolní krajiny. Ostatní zatím dole prostudovali mapu, mě mapy nezajímají, ráda chodím za nosem. Situace se dramaticky měnila při ostrých horských stoupáních. Invalidní vozík byl najednou na špici. Motivačně objížděl jezdce, povzbuzoval, rozdával nápoje, a – ta slast – nejunavenější se mohl chytit a nechat se chvíli táhnout. Role nejslabšího vozidla je totiž štafetový kolík a lidská kolona se posunuje tak rychle, nakolik zvládá kooperovat.

Nedávno jsem hostovala v odpoledním Čtenářském klubu jedné základní školy. Když jsem po skončení chválila učitelkám sečtělost a komunikační samozřejmost jejich svěřenců, teprve jsem se dozvěděla, že šlo o děti se čtenářskými hendikepy. Před založením klubu většina z nich nepřečetla samostatně knihu, někdo má poruchu čtení, jiný je z domácnosti, ve které není jediný svazek. Dneska tyto děti ve svých třídách doporučují spolužákům nové tituly.

Ona málokterá lidská kolona dosahuje závratné rychlosti. Životní terén je daleko členitější než přímka dálnice, po které se lze řítit s majáčkem. Ještě že. Umetání či rovnou asfaltování cestičky totiž nepomůže ani jedné straně. V jednom bychom se ale asi s Milošem Zemanem shodli. Možná není potřeba volit nejproblematičtější vozidla hned předsedou třídy, vedoucím výpravy, nebo dokonce prezidentem státu.