Jana Šrámková: Referendum příliš vysoko

30. září 2014

Glosa

Spolu s dalšími sto deseti tisíci obyvateli Prahy 10 si tenhle podzim důkladně zavolím. Naše rodina to miluje. Nejen že má syn ve škole tři volné pátky během měsíce, ale šestkrát můžeme společně přistoupit k urně. Děti dělají pokroky. Ještě v květnu při volbách do Evropského parlamentu chtěly jít na holby a vhazovat volební jízdenky.

Teď už to zvládají terminologicky bez zaváhání a do zadního pavilonu, třída za záchody, holčičí s Fifinkou, klučičí s Pinďou, už trefí samy. V roli vítaných návštěvníků, kteří po dlouhé době rozvíří vzduch, se obřadně registrujeme. Děti nedočkavě žádají obálky a přesvědčují nás, která plenta je klučičí a která holčičí. Obálky drží nad urnami tak dlouho, dokud si nejsou jistí, že je sleduje každé oko v místnosti.

Odkládám to až mezi dveře, aby mohl muž utéct, on to nerad. „Můžu se zeptat, to máte odněkud nařízené, že o tom referendu nesmíte říkat?“ Komisaři se diví a vrtí hlavami. „Tak proč to neděláte?“ ptám se. O patro výš probíhá dobře utajené místní referendum, právě v tomto termínu ke stornování projektu nové miliardové radnice a nastavení finančních limitů.

Spousta voličů referendum vůbec nezaregistrovala, navíc je přehlcené zbytečnými otázkami a sofistikovaně rozdělené do třetin na troje po sobě jdoucí volby, aby voliče jednoduše umořilo. Otázky k radnici samozřejmě připadají na druhé kolo senátních doplňovaček, kdy nepřijde skoro nikdo. Takže dozajista nebude platit. Proto je taky ve druhém patře, kam se normálně nechodí, označené skromnou šipkou. A dole vám neřeknou nic.

Volební komisařka ve žlutém svetru jen mávne rukou: „Když ono je to pro spoustu lidí stejně moc vysoko.“ Ta odpověď mi rezonuje hlavou. Občanské svobody, lidská práva, jistě, jen je to pro spoustu lidí moc vysoko.

Rovný přístup ke vzdělání, jen pokud jste ze sociálně zdatné rodiny a neuklidí vás hned v první třídě do speciální. Svoboda pohybu a právo na sebeurčení, jen pokud nejste živel a půlka volebních kandidátů od vás neslibuje vyčistit město. Transparentnost, možnost nahlédnout a ověřit, jen kvůli byrokratickým procedurám dostupná leda pro houževnaté novináře.

Nízkoprahovost se v našem státě zkrátka nenosí. Bojím se, aby se brzo neobešel i bez mého hlasu. Jako ve víkendových volbách bez devadesáti čtyř procent občanů Prahy 10.