Jan Vávra: Český postoj k anexi Krymu

Zejména exportéři se obávají, kolik lidí by mohlo přijít o práci a jaké by to mělo negativní důsledky pro hospodářský růst.

Svým opatrným přístupem se sice příliš nelišíme od ostatních evropských zemí, byť západní politici aspoň svojí rétorikou udržují zdání, že trvají na zásadách mezinárodního práva, jakkoli to nepřináší žádný výsledek. Těžko předpokládat, že se Rusko z Krymu stáhne. Spíše jde o to, aby Putin nepostupoval dál směrem na západ.

Komentátoři vesměs poukazují na to, že vojenské obsazení Krymu znamená největší změnu od konce studené vláky. Dosud jsme žili v domnění, že Rusko je víceméně standardní zemí, která míří k demokracii, byť trochu jiné, než na jakou jsme zvyklí.

Žili jsme v klidu, že se vše všechny konflikty budou řešit jednáním, protože žijeme v civilizované době. Byly zde sice problémy, třeba na Balkáně nebo v Gruzii, ale vždy šlo o lokální konflikty. Teď jde již o globální poměr sil a nemůžeme si být jisti ničím. Vůbec není jasné, kam zamíří Vladimír Putin, až bude zase potřebovat nechat ruský národ zapomenout na ekonomické těžkosti. Na řadě může být třeba Podněstří.

Čtěte také

Sebevědomí západu rozhodně utrpí, protože tváří v tvář agresorovi nebyl sto nic zásadního udělat. Zatímco ale západní státníci utvrzují své publikum v tom, že trvají na hodnotách západní civilizace, u nás je ticho. Přitom vzhledem k našim zkušenostem s Rusy bychom měli být spíše obezřetnější. V tuto chvíli asi není pravděpodobné, že Putin přijde osvobodit Rusy z Karlových Varů, ale ruský vládce zcela jistě velmi dobře vyhodnotí reakce západu a podle ní se bude rozhodovat dál.

Domácí debata o škodlivosti sankcích postrádá rozměr národní bezpečnosti. Asi nám pořád nedošlo, že náš obraz Ruska byl nesprávný. To pochopitelně neznamená přestat okamžitě s Ruskem obchodovat, ale spíš počítat s tím, že se podobné krize mohou opakovat a že Rusko nikdy nebude spolehlivý a důvěryhodný partner.

Sankce, které by Putina skutečně bolely, asi západ nepřijme. Ale pokud se nebudeme chtít uskromnit a oželet vidinu ekonomického růstu, může to oslabit naši bezpečnost. Je to prostě dilema, ke kterému by se naši politici měli postavit čelem.

Násilné připojení Krymu k Rusku je určitým způsobem zlomová událost. A odpovědností - zejména hlavy státu - by mělo být tento problém české veřejnosti srozumitelně vysvětlit. Týká se nás dost citelně.