Jan Macháček: Příležitost na Blízkém východě

Podle Kushnera už více než 130 tisíc Izraelců navštívilo od září Dubaj, funguje letecké spojení. Brzy naváží linky mezi Izraelem a Marokem. Z toho, čemu se desítky let říkalo arabsko-izraelský konflikt, zůstaly jen zbytečky.

Čtěte také

Jan Fingerland: Arabové sedí na izraelském plotě

Kořeny 70letého konfliktu sahají až do prvních let po 2. světové válce, kdy arabští lídři odmítli vytvoření státu Izrael a strávili pak 70 let jeho obviňováním a odvracením pozornosti od nedostatků vlastního vládnutí doma.

S tím, jak muslimové navštěvují Izrael skrze lety z Dubaje, postují na sociálních sítích fotky, jak tam postávají s Židy, je vidět, že mohou navštívit mešitu al-Aksá a najednou už neplatí, že tam prý Izraelci zakazuji muslimům se modlit. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu tweetuje běžně v arabštině a pozitivně i o arabských lídrech, což také padá na úrodnou půdu.

Jeden z mýtů o „arabsko-izraelském konfliktu“ bylo to, že ten může být vyřešen až poté, co se dohodnou Palestinci a Izraelci. Nebyla to pravda. Takzvané Abrahámovy smlouvy ukázaly, že disputace o území, které se vedou mezi Palestinci a Izraelci, nemusí bránit rozvoji vztahů Izraelců se širším arabským světem.

Trump Bidenovi nikdy nic nepochválí

Pro novou administrativu Joea Bidena by bylo chybou nestavět dále na tomto pokroku. Islámský stát už neexistuje a vzniklo šest mírových smluv Izraele se Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem, Marokem, Súdánem a Kosovem. Vznikla kooperační rada Perského zálivu. Saúdská Arábie učinila pokroky v boji s extremismem. V jednání jsou další mírové smlouvy Izraele: s Ománem, Katarem a Mauretánií.

Čtěte také

Jan Fingerland: Trumpův Kushner aneb Nejvlivnější zeť na světě

Emiráty oznámily vznik investičního fondu s 10 miliardami dolarů, který bude v Izraeli investovat. Arabský svět počítá s tím, že Izrael bude prospívat. Na obzoru je dokonce i normalizace vztahů Saudské Arábie a Izraele, zatím jsou povoleny přelety. Tady ale musí Bidenova administrativa pomoci a musí vést. Odcizení Židů a muslimů posledních 70 let nemusí být normou.

Co se Íránu týče, tak Kushner zatím Bidenovu administrativu chválí, že neskáče do jaderné smlouvy s Íránem po hlavě. Írán chtěl zrušit sankce už jen proto, že se začne jednat. To Biden zatím odmítl. USA musí podle Kushnera trvat na tom, že Írán musí přistoupit na opravdové kontroly svých tajných jaderných zařízení a musí úplně přestat s podporou svých zahraničních milicí.

Tolik Kushner. K tomu několik poznámek.

S luxusem možnosti zpětného pohledu se Trumpova politika na Blízkém východě jeví jako jednoduchá a přímočará. Bidenova politika je tak trochu odsouzena k tomu, že bude pochopitelná o dost méně. Rozumět jí asi budou jen insideři a znalci diplomatických fines. Americká domácí politika velí: Trumpovi se nesmí přiznat žádný úspěch, tedy ani toto. To se zdá logické, Trump také Bidenovi nikdy nic nepochválí. Jenže tady ten úspěch je jaksi východiskem i součástí pochopení nové situace v regionu.

Logo|foto:Český rozhlas

Dobrá zpráva je, že Izraelci a arabské státy jsou už nyní motivováni ve spolupráci pokračovat i bez Ameriky. Pokud tedy platí, že USA vtáhnou do hry i Saúdy. Bidenova administrativa chce ale více přísnosti na Saúdy a hlavně jejich korunního prince Salmána  a trochu méně přísnosti na Írán. Srozumitelnost, přehlednost a hlavně jasnější cíle tomu všemu ale zatím schází.  

Autor je komentátor Lidových novin a ředitel Institutu pro politiku a společnost (spjatého s hnutím ANO)