Jan Klesla: Jaká bude naše budoucnost bez práce?

25. září 2018

Desetimilionový americký stát Michigan má s Českem minimálně jednu věc společnou: jeho ekonomika je továrnou na auta.

Největší město Detroit je přímo srdcem a symbolem tradičního amerického autoprůmyslu. Sídlí v něm trojice těch největšch a nejznámějích značek Ford, General Motors a Chrysler.

Václav Cílek: Zbankrotovaný Detroit odhaluje americký sen. Skončí tak Ostrava nebo Mladá Boleslav?

03506341.jpeg

Kdysi chlouba Ameriky. Po krizi automobilového průmyslu město, které vyhlásilo bankrot. Je to mrtvé město, nebo se zvedne jako Fénix z popela?

Oproti nám jsou ale na břehu velkých jezer u hranic s Kanadou také minimálně v jedné věci napřed. Zažili si, jak to vypadá, když se jejich vlastní ekonomický motor zadrhne. Po krachu GM a Chrysleru v krizovém roce 2009 dosahovala nezaměstnanost v Detroitu skoro 30 procent a nevyhnutelně se ke krachu zřítilo i samotné město o čtyři roky později.

Není tak divu, že se právě v Michiganu velmi intenzivně věnují otázce, co se stane, až přijde další podobný otřes. Třeba s nástupem elektromobilů, samořiditelných aut, nebo továren, kde budou ta pořádná americká auta sestavovat jen roboti. Však to bylo právě tady na předměstí Detroitu, kde Henry Ford postavil své první montážní inky na slavné modely T.

To byl přitom jen začátek, v jeho největší továrně v River Rouge pracovalo nejprve přes sto tisíc živých dělníků. Dnes je sice stále největší továrnou Fordu, lidí je v ní ale už jen šest tisíc.

Vznikne nová třída nezaměstnaných

Všemožných průzkumů a věšteb, o kolik pracovních míst nás stroje připraví a kolik jich naopak vytvoří, se v posledních letech objevuje obrovské množství. Pokud se na ně ale podíváme alespoň trochu kritickým okem, zjistíme, že i sami autoři často přiznávají, že nemají křišťálovou kouli a při nejlepší vůli prostě neví, co nás čeká.

Americký Detroit zbankrotoval, soud vyhlásil ochranu před věřiteli

Slovo bankrot namalované na budově v Detroitu

Detroit se stal největším městem v dějinách Spojených států, které zbankrotovalo. Podle federálního soudu je město způsobilé pro ochranu před věřiteli. Detroit nyní musí do konce roku předložit plán, jak se vyrovná s více než sto tisíci věřiteli. Podle odhadů přesahují dluhy někdejší Mekky automobilového průmyslu 18 miliard dolarů.

Názorně to ukázal ekonom Michael Osborne, který celé toto běsnění s kolegou Carlem Freyem před pěti lety rozpoutal. Před příchodem automatické pračky nevypadaly vyhlídky pradlen vůbec špatně. Poté, co v roce 1910 přišel inženýr Alva Fischer s prvním eletricky poháněným strojem na praní prádla, bylo všechno úplně jinak. Ty nejvíce přelomové technologie zkrátka předvídá jen málokdo. Právě proto dnes neumíme s jistotou říct, co se stane třeba automobilkám. Jestli bude na silnicích více, či méně aut a kdo je bude vyrábět.

Je možné, že Ford nebo Škodovku čeká osud výrobců mobilních telefonů. Za pár let nám může být jedno, jakou má auto bez řidiče značku, důležité bude, jaký bude mít operační systém, jak bude chytré a tedy bezpečné. A jeho mozek může dodávat klidně Google, nebo Apple, kteří budou mít také největší zisky z prodejů. Přesně jako u dnešních smartphonů.

V takové obrovské nejistotě je mimořádně důležité politické vedení a řízení. Jediné, co totiž víme s jistotou je, že změny trhu práce budou rychlé a náhlé. A jak říká Darrell West z institutu Brookings, málokdo má důvěru, že naši dnešní politici na ně dokáží rychle reagovat.

Jefim Fištejn: Detroit se zachraňuje úpadkem

Opuštěná továrna v Detroitu

Jedno z největších a nejvýznamnějších amerických měst vyhlásilo úpadek. Znamená to, že se na dobu restrukturalizace městských financí, která bude probíhat pod dohledem soudu a nuceného správce, pozastavuje veškeré splácení detroitských dluhů věřitelům a plnění městských závazků vůči odborům.

Například v Michiganu přišel tamní guvernér a bývalý investor Rick Snyder doslova s Novým Marshallovým plánem. Má státu zajistit až 800 tisíc nových pracovních míst. Jak ale upozornují jeho kritici, staví jen na přeškolování lidí podle dnešní poptávky zaměstnavatelů. Například připravují obyčejné programátory, kteří dnes pracují pro velké IT firmy v Detroitu za řádově nižší plat než v Sillicon Valley. Za pár let už ale i je nahradí ještě levnější umělá inteligence a vznikne nová třída nezaměstnaných.

Politici si zkrátka neví rady a sahají po jediné záchraně, za kterou je nebude nikdo kritizovat, a tou je podpora vzdělávání. To je sice odpovědí na hodně otázek, ale ne na všechny. Neexistují zkrátka rychlá a snadná řešení problému, který ještě ani neznáme. To samozřejmě neznamená, že se nemáme v našem Autolandu připravovat, naopak. Pro začátek se můžeme podívat třeba právě do méně šťastného města motorů.

autor: Jan Klesla
Spustit audio