Jan Jůn: Sjezd britských konzervativců uvítal reformu systému podpor

Jak bylo zřejmé z reakcí v sále během televizních i rozhlasových přenosů, delegáti plán vlády přivítali a Osbornovi se pak dostalo dokonce dlouhotrvajících ovací. Jak známo, konzervativní vlády nechávaly dosud na pokoji po Druhé světové válce válce zavedený jednotný systém paušálních podpor, včetně přídavků na děti bez ohledu na výdělky rodin a labouristické vlády zas rozšiřovaly systém nejrůznějších sociálních podpor v nezaměstnanosti.

Výsledkem je, že se nyní stává, že některé rodiny nezaměstnaných tak získávají nejrůznějšími kombinacemi přídavků měsíčně dokonce více než kdyby hlava rodiny pracovala a některé nejbohatší rodiny s nadměrnými příjmy zas berou přídavky na děti i když je jasně nepotřebují, což – tvrdil Osborne – si nyní zadlužená země v krizi nemůže dál dovolit..

Britská koaliční vláda proto připravuje důkladnou kompletní reformu paušálně vyplácených sociálních podpor. Žádný Brit s výdělkem nad zhruba 44.000 liber ročně – ve srovnání s průměrným ročním platem kolem 26.000 liber -- nebude už brát přídavky na děti, budou zrušeny různé další paušální sociální výhody, dosud vyplácené bez ohledu na výši příjmů, jako příplatek na zimní vytápění bytu či domu, nebo osvobození od televizního a rozhlasového poplatku pro důchodce nad 75 let. Sjednoceno v jednu individuálně vypočítávanou podporu bude také všech údajně 51 různých sociálních podpor, včetně podpor v nezaměstnanosti.

Skutečnost, že to vše včera ohlásil na sjezdu vládnoucích britských konzervativců ministr financí George Osborne v rámci drastických vládních úspor a po nedávném oznámení, že sousednímu Irsku hrozí bankrot, jistě hovoří sama za sebe. Osborne také dodal, že kdokoli je proti oněm celkově plánovaným 83 miliardám liber škrtů a úspor – tedy rozumějme labouristická strana -- ohrožuje budoucnost země. Jen zrušení přídavků na děti pro vyšší platové kategorie by mělo přinést úspory ve výši miliardy liber a ještě mnohem více by se ušetřilo plánovaným sjednocením zmíněných sociálních podpor. Problémem je, že reforma nebude rozhodně laciná a potrvá až do roku 2013, s náklady rozloženými podle plánu ministra práce Iana Duncana-Smitha mezi jednotlivé roky a s některými dopady uváděnými v platnost dokonce až po příštích volbách, které konzervativci prý hodlají opět vyhrát.

Vláda také podle Osborna nehodlá dopustit, aby objem škrtů ohrozil pokrizové oživení, s tím, že slibuje, že bude investovat do obnovy infrastruktury, tedy hlavně dálnic a vysokorychlostních železnic a také do tzv. ,,zelených‘‘ technologií a do biotechnologií. Oživení je podle Osborna podmínkou následného plánovaného snižování daní pro pracující ve středních a nížších platových kategoriích zvyšováním prahů pro placení vyšších daňových sazeb.

Pro britského ministra financí je ovšem úspěch mezi svými na stranické konferenci jen první příčkou žebříku obtížných a rozsáhlých výpočtů a plánování, které jej čekají před koncem tohoto měsíce, kdy by měl předstoupit před parlament s detailním plánem škrtů v oblasti veřejných výdajů. Experti se shodují v tom, že nebude vůbec lehké ke zmíněné sumě 83 miliard liber škrtů dojít tak, aby v rozsáhlém veřejném sektoru, kde je nyní údajně zaměstnáno téměř více lidí, než v tom soukromém, z jehož daní je ten veřejný placen, nevypukla revoluce ve formě stávek a dalších protestů.

Jak dodávají stejní experti, sjezd konzervativců by měl jasně ukázat, že strana Davida Camerona není jen stranou střízlivých manažérů úsporné ekonomiky, ale i zodpovědných spoluobčanů, soucítících s těmi nejslabšími ve společnosti a také naznačit, že po zlých časech příjdou právě díky tvrdým škrtům časy lepší. To ostatně -- po nejnovějším přiznání, že nad propastí bankrotu se jen s obtížemi drží Irsko a s nedávným zhoršením ratingu Španělska a Portugalska a potížích několika dalších zemí – platí pro většinu zemí Evropy. Ve středu bude snad po sjezdu zřejmé, zda a jak se to britským konzervativcům podařilo.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.