Jan Jůn: Pomoc světa zaplavenému Pákistánu je pomalá a nedostačující...

16. srpen 2010

Pákistánská povodeň zasáhla zemi údajně mnohem více než se dosud soudilo. Prohlásil to pákistánský prezident Zardárí během návštěvy zaplavených území společně s generálním tajemníkem OSN Pan Kimúnem.

Ten byl prý dokonce rozsahem povodní tak otřesen, že prohlásil, že je to nejhorší pohroma, kterou kdy spatřil a znovu, už po několikáté, apeloval na členské země Spojených národů, aby urychlily pomoc. Podobně se vyjadřují i mezinárodní humanitární organizace i vládní experti různých zemí, kteří o víkendu měli možnost záplavy na vlastní oči uvidět. Počet lidí, kteří jsou povodněmi postiženi, dosahuje podle slov premiéra Giláního i prezidenta Zardárího dvaceti milionů – což je několikrát více než počet postižených nedávnými zemětřeseními a indonézskou cunami -- a experti dodávají, že pod vodou je pás země v délce až dvou a půl tisíce kilometrů.

Řeka Indus, která je normálně v průměru kilometr a půl široká, se proměnila ve veletok o šířce leckde až ke třiceti kilometrům a pod vodou zmizely nejúrodnější části zemědělského pásu více než dvousetmilionového Pákistánu a s nimi na deset tisíc vesnic a několik měst. Co však ještě situaci zhoršuje, je možnost vypuknutí různých epidemií a byl prý už zaznamenán první případ cholery a tak není divu, že byly odvolány jakékoliv oslavy 63tého výročí získání nezávislosti na Británii. Bude na to podle prezidenta Zardárího čas později.

Hlavním problémem nyní je, že řada zatopených oblastí je odříznuta od světa a pomoc se tam dostává jen prostřednictvím vrtulníků, včetně obřích amerických Chinooků z Afghánistánu a armádních člunů. Co se pak zmíněného nedostatečného objemu mezinárodní pomoci týče, Spojené národy apelovaly na členské země, aby přispěly počáteční částkou zhruba 460ti milionů dolarů. Skutečnost je však zatím taková, že dosavadní, skutečně nasbíraná částka, činí pouze zhruba čtvrtinu částky požadované a tak OSN musela podle Pan Kimúna uvolnit dalších deset milionů dolarů ze zvláštního fondu pro výjimečné situace, což navýší celkovou pomoc z onoho fondu na 27ti milionů dolarů. Co se týče jednotlivých zemí, nejsou zatím jednotlivé částky pomoci známy, avšak Británie může nést hlavu vzhůru, neboť její celková vládní pomoc už dosáhla výše 31ti milionů a Britové už mezi sebou sami navíc nasbírali ekvivalent dvanácti milionů dolarů.

Paradoxně, mnohem optimističtější zprávy nyní přicházejí ze sousedního Afghánistánu, kde se údajně snížil počet útoků Talibanu, zjevně pod vlivem povodní v oblastech Pákistánu, odkud je normálně zásobován municí i proviantem. Mezitím také Britové dobyli v ofenzívě nazvané Černý princ, poslední baštu Talibů ve středu provincie Hílmand a v rámci ofenzívy Sanginský úsvit pacifikují celou oblast, kterou začínají s vytlačováním přespolních Talibů a pomocí Američanů mít konečně pod kontrolou. Vrchní velitel sil NATO, generál Petraeus mezitím v televizi prohlásil, že ono datum počátku odchodu Američanů ze země, tedy červenec příštího roku, zmíněné před časem prezidentem Obamou, je ,,conditions-based‘‘, tedy podmíněno bezpečnostní situací země, jaká v té době bude ve spolupráci s afghánskými ozbrojenými silami dosažena.

Toto Petraeusovo prohlášení by mohlo být významným mezníkem pro místní obyvatelstvo i vládu, neb by tak mohly začít mizet jejich obavy, že se spojenci chystají rychle stahovat a ponechat ne zcela vycvičenou afghánskou armádu a policii oslabené v boji s Taliby. Dobrou zprávou je v této souvislosti i údajně připravované povstání místních kmenů v oblasti proti Talibům, podobně jako před časem v Iráku povstali místní Arabové proti diktatuře al-Kajdy.

Pokud by někdo také třeba pochyboval o tom, zda se bude moci v budoucnosti svobodný Afghánistán uživit, stačí snad ony pochybnosti rozptýlit jedna nejnovější zpráva ze severu země, tedy z provincií Džaúzdžán a Balch. Afghánská vláda totiž oznámila, že tam byla objevena velmi bohatá ložiska zemního plynu a ropy, s tím, že zásoby ropy odhadují experti na 1.8 miliardy barelů. To do budoucnosti znamená plynové elektrárny a ropné rafinérie -- a spolu s dalším nedávno objeveným nerostným bohatstvím země -- energeticky nezávislý a hospodářsky prosperující Afghánistán. A pro české firmy by to podobně jako nynější příležitosti v iráckém Kurdistánu mohlo znamenat výhodnou spolupráci a podílení se na onom bohatství. A to už další vysvětlování jistě nepotřebuje...

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.

autor: jj
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.