Jan Jůn: Jak dlouho Britům vydrží nová „nesmyslná“ karanténa?

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Nápis Truchlíme v Londýně

Je to neuvěřitelné, ale Británie zavede od pondělka 8. června čtrnáctidenní karanténu na příletech a příjezdech do země.

Ve středu to ohlásila ve sněmovně ministryně vnitra Priti Patelová a zopakoval to pak po interpelacích i ve středečním večerním koronavirovém brífinku také premiér Boris Johnson.

Patelová zdůraznila, že přilétající a přijíždějící budou muset vyplnit formulář stvrzující, na jaké adrese se budou zdržovat po předepsané dva týdny sebeizolace. Dodala, že dodržování karantény bude kontrolováno úřadem hlavního hygienika a přestupky trestány policií pokutou ve výši tisíc liber.

Karanténa má prý chránit Brity před nákazou ze zahraničí a druhou vlnou pandemie. Podrobnosti i výjimky budou podle Patelové zveřejněny do zavedení omezení v pondělí a po pár týdnech dojde na zhodnocení opatření.

Premiér – zjevně u vědomí rostoucí kritiky – dodal, že vláda chce zároveň vyjednat s různými zeměmi s nízkým výskytem koronaviru, například s Portugalskem, „vzdušné koridory“. Chtěl tak zjevně uspokojit požadavky, aby Britové mohli vyjet či vyletět na oblíbenou zahraniční dovolenou u moře, ale aby také mohli přiletět zahraniční turisté a oživit upadající ekonomiku.

Karanténa a hospodářství

Není vůbec divu, že ohlášení karantény provázejí protesty. Už od pondělka, kdy byl po prosáknutí příprav opatření zveřejněn kritický otevřený dopis Patelové z řad podnikatelů, reprezentujících tři stovky firem – od aerolinií a letišť přes hotelový sektor či organizátory dovolených až k restauracím nebo atrakcím, jejichž existence je závislá na přijíždějících turistech.

Britská obchodní komora, reprezentující dva tisíce podniků, dodala, že mnohem lepší by bylo řídit se výsledky boje s pandemií v jednotlivých zemích a podle toho umožnit obnovení turistického provozu.

Zdůraznila také, že je nesmysl, že Británie – země s největším počtem úmrtí v Evropě – přichází nyní s karanténou. Poté, co během nárůstu pandemie zůstaly hranice otevřeny a desítky tisíc nakažených Italů a Španělů mohly bez omezení přijíždět a koronavirus roznášet. A vědci jako profesor Graham Medley, člen vědecké rady Sage, tvrdí nyní, že jim tehdy nebylo vládou nasloucháno.

Vzpoura provázela i středeční sebevědomé ohlášení karantény ministryní Patelovou ve sněmovně. Paradoxně z vlastních konzervativních řad, včetně vlivného předsedy stranického výboru 1922 sira Grahama Bradyho, exministryně Theresy Villiersové a řady dalších.  

Potvrdili tak, že na pondělní schůzi onoho výboru byly vzneseny požadavky na co nejrychlejší politicky únosné ukončení karantény, která prý dál zdevastuje hospodářství i důvěru veřejnosti ve vládu, velmi poškozenou aférou Cummings. Údajně jde až o padesátku konzervativních poslanců, včetně ministrů.

Na premiérských interpelacích zase došlo k ostré výměně názorů s vůdcem opozice sirem Keirem Starmerem, který také požádal o zveřejnění zdůvodnění nutnosti karantény vědeckou radou Sage.  

Jan Jůn

Vzpoura i podpora zmíněných „koridorů“ či „leteckých mostů“ naznačuje, že „nesmyslná“ karanténa se určitě nedočká konce června. Jak si britská vláda mezitím poradí s problémy testování, kontrolou epidemie a s tvrdohlavou Patelovou, to jisté není.  

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio
autor: Jan Jůn

Odebírat podcast

Související