Jan Januš: Stát by si kvůli kličkování politiků zasloužil, aby jej po koronakrizi žalovalo daleko více lidí

Alespoň podle informací deníku E15, který ovšem zároveň připouští, že některé z celkem 672 žádostí zaslaných na úřad vlády a ministerstva vnitra a zdravotnictví mohou být duplicitní. Naopak další dokumenty prý ještě přicházejí, ale půlroční termín pro jejich podání již vypršel. A tak je otázkou, jak to s nimi ještě bude.

A ještě další žádosti míří rovněž na jiné úřady.

Čtěte také

Julie Hrstková: Jak zdevastovat rozpočet a nepomoct ekonomice

Svým způsobem je jich ale pořád málo. Nečekaná situace a chaotické jednání vlády totiž musely mít dopad na daleko více živnostníků a firem. Nikoliv na stovky, jak by se z počtu žádostí mohlo zdát, ale spíše na statisíce. 

Ti ostatní tedy své případné nároky, které mohou, nebo spíše mohli podle krizového zákona mít, vzdali. Nelze se jim však vůbec divit. Stát totiž už nic dalšího po různých a na jaře oznámených dávkách a úlitbách platit nechce a vysílá o tom ústy svých vrcholných představitelů jasné signály.

A tak těch několik stovek podnikatelů, kteří se domáhají na státu uplatnění svých případných nároků, čeká v první chvíli nejspíše zklamání. Ministerstvo vnitra prostřednictvím zmíněného deníku deklarovalo, že všechny žádosti bude posuzovat individuálně, a to přesto, že jej už na začátku krize někteří odborníci vyzývali, aby naopak vydalo jednotný manuál, jak mají postižení podnikatelé, kteří chtějí nahradit ušlý zisk nebo škodu, postupovat. 

Bez možnosti podat hromadnou žalobu

Ministerstvo vnitra, soudě z již zmíněných politických vyjádření, k žádostem patrně příliš vstřícné nebude. Oněch několik stovek podnikatelů tak ještě může čekat dlouhá právní bitva plná administrativy a následně i soudního jednání. To pokud se po odmítnutí ze strany ministerstva nevzdají a budou o peníze od státu usilovat dál. 

Čtěte také

Ne každý bude mít nárok na všechno, říká o žalobách na náhradu škod kvůli epidemii předseda Nejvyššího soudu

Musí se ale připravit na to, že výsledek je značně nejistý. Bude trvat nejspíše několik let, než soudy dojdou k jeho finální podobě, a tím pádem to všechno bude i něco stát. Protože skutečně půjde o tak složitou právní bitvu, že k ní budou potřeba advokáti. 

A v té právní bitvě se také v plné síle projeví, jak velké jsou rozdíly mezi selským rozumem a právní logikou a mezi běžnou lidskou představou o dokazování a jeho skutečným průběhem. Úřady ani soudy se totiž nejspíše nespokojí s pouhým konstatováním, že když musely být restaurace a obchody zavřené, došlo v uvozovkách logicky ke ztrátě.

Čtěte také

David Klimeš: Pohřbívání jedné generace podnikatelů

Podnikatelé budou muset prokazovat, že by skutečně něco utržili, i kdyby zůstalo otevřeno. Jak to ale budou dělat? Univerzální odpověď na to neexistuje. Problémem přitom může být rovněž to, že se české soudy stále řídí starými procesními předpisy. Stejně tak je, alespoň z podnikatelského pohledu, škoda, že v České republice pořád neexistuje bezproblémová možnost podat hromadnou žalobu.

Trvat na svém, znovu opakuji, případném nároku, tak není vůbec jednoduché. I když je pravda, že  mnozí politici a zejména ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) s jejím jarním arogantním právním výkladem, co v tomto ohledu je a jak bude, k němuž neměla žádnou pravomoc, by si u soudu potrápit zasloužili.

Když se totiž snaží stát prospěchářsky kličkovat a nedokáže ústy svých představitelů říct rovnou lidem pravdu, je těžké po nich žádat solidaritu.

Autor je zástupce šéfredaktora serveru Info.cz