Jan Fingerland: Proč islamisté v Iráku uspěli?

17. červen 2014

Jak je možné, že několik tisíc lidí porazí armádu o několika stech tisících příslušnících? V každém podobném případě jsou důvody podobné, i když jsou namíchány v různém poměru. Současný konflikt v Iráku se od mnoha jiných podobných střetnutí neliší.

Jedním z důvodů je hlavně slabost irácké armády a vlády spíše než síla jejich protivníků. Spojené státy sice investovaly miliardy dolarů do výzbroje a výcviku armády nového Iráku, ale jak se ukázalo, tito vojáci vlastně ani nevědí, za co a proč by měli bojovat. Cítí se být příslušníky svého kmene, svého vyznání, nikoli však v první řadě občanem nadkonfesně definovaného státu.

Pohled na prchající válečníky, kteří sotva vystřelili, a poté přehlídka ukořistěné americké bojové techniky, kterou uspořádali islamisté, je jakýmsi symbolickým zúčtováním s velkou částí plánů Bílého domu i Pentagonu za mnoho let zpátky.

To souvisí také s politikou bagdádské vlády. Jejím předsedou byl zvolen v minulých volbách Núrí Málikí, i když těsným vítězem voleb byla strana Irakíja Ijáda Alávího. Zatímco Aláví a jeho strana nabízeli nový model soužití mezi sunnity a šíity, Málikí je považován zejména za šíitského nacionalistu a za nástroj Íránu.

Čtěte také

Málikí mimo jiné prohospodařil to, co se podařilo dosáhnout kolem let 2006 až 2007, kdy se Američanům podařilo převést velkou část iráckých sunnitů od podpory Al Kajdy k podpoře centrální vlády.

Málikí se však nechoval konsensuálně, pomocí protiteroristických zákonů perzekvoval řadové sunnity i jejich představitele a zastavil platby sunnitským kmenům, které byly součástí dohod. Nyní je navíc irácká státní moc v rozkladu, Málikí není schopen sestavit po nedávných volbách vládu, a vzniklo tak mocenské vakuum.

Mosul. Demonstrace na podporu Islámského státu v Iráku a Levantě

Svou roli však hrála i schopnost Islámského státu v Iráku a Sýrii, jehož řady čítají podle různých odhadů od několika tisíc to patnácti tisíc aktivních bojovníků. Vůdce ISILu Abú Bakr Bagdádí dokázal využít zkušenosti ze syrského bojiště, kde se v posledních dvou letech pohyboval, zužitkovat také zázemí, které si tam vybudoval, a také chyby, které udělali jeho protivníci.

Na svou stranu získal nejen různé džihádisty z přesvědčení, včetně mnoha cizinců, ale i mnoho mladíků, kteří prostě chtějí něco zažít. Využil také nespokojenosti sunitských mas v Iráku, takže ti, kdo před sedmi lety sami vyháněli Al Kajdu, nyní jejího nástupce vítali nebo přinejmenším pasivně přihlíželi jeho návratu.

Čtěte také

ISIL pravděpodobně také těží z toho, že nová irácká armáda a policie využila minimum z bývalých důstojníků Saddámovy doby. Mnohdy se jednalo o kvalitně vycvičené muže, kteří nyní dali své schopnosti k dispozici těm, kdo tvrdí, že bojují za sunnitskou svobodu proti šíitské vládě v Bagdádu.

Vliv vojenského myšlení je vidět i v tom, jak ISIL změnil svou taktiku z malých přepadů a sebevražedných atentátů na zcela nový způsob boje, který se více podobá armádnímu postupu. To mimo jiné vedlo k tomu, že oproti Al Kajdě, s níž je Bagdádí ve sporu, dokáže obsazovat a ovládat velká území.

Dobrovolníci z řad šiítů, kteří se rozhodli jít do boje proti ISULu

Jak svědčí i název Bagdádího organizace, jde mu o vytvoření souvislého území, které by se podobalo státu, a to na obou stranách irácko-syrské hranice. Zahrnuje už teď území, na němž žijí miliony sunnitských Arabů, kteří shodou okolností také bojují se svými nesunnitskými vládami v Damašku a v Bagdádu.

Na tomto území se nachází nejen miliony lidí jakožto potenciálních plátců daně nebo zdrojů bojové síly, ale také syrské a irácké ropné vrty. Pokud se Bagdádímu podaří udržet svůj kvazi-chalífát pohromadě, vytvoří možná zcela nový fenomén islamistického celku spravovaného jako stát.

Je tu naděje, že irácká vláda s pomocí Kurdů a dalších spojenců ISIL porazí. Spoléhat se můžeme také ještě na to, že Bagdádího zradí stejná vlastnost, která mu umožnila emancipovat se od Al Kajdy a dostala ho na výsluní – totiž velké ambice a přílišná sebedůvěra.

Vojenská situace v Iráku - ilustrační mapka oblasti
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.