Jan Bubeník: Více žen ve vedení znamená větší zisk pro firmu

Headhunter a partner společnosti Bubeník Partners Jan Bubeník v Interview Plus říká, že nároky na manažery se mění. „Ve 20. století převažoval armádní typ řízení v duchu: Já mám pravdu, protože mám o frčku víc a ty budeš vykonávat moje rozkazy.“

Dnes už to takto podle Bubeníka nejde. „Pokud nenabídnete lidem, proč by vás měli dobrovolně následovat, tak oni odejdou a mají mnoho možností najít uplatnění jinde.“ Manažer musí být především věrohodný, předvídatelný a vědět, kde je sever.

Headhunteři 99 % lidí přetahují z jiných firem. Navádíme jen neviditelnou ruku trhu. Kdyby byl člověk zcela spokojený na současné pozici, tak by nám řekl ne.

Špičkoví lídři v sobě musejí spojovat obě formy inteligence – kognitivní (IQ) a emocionální. Jsou tedy chytří a zároveň sociálně zdatní.

„Lidé jsou často nabíráni do špičkových pozic pro jejich zkušenosti a chytrost. A pak odcházejí kvůli nedostatku sociální inteligence, protože nebyli schopni navázat vztah s klíčovými lidmi v jejich okolí,“ říká Bubeník.

Velká fluktuace firmám škodí. Je velice drahé stále najímat nové lidi a posléze jim dávat odchodné. A zároveň se ztrácí kontinuita a schopnost vychovávat nástupce.

„Ve firmách, kde se lidi točí jako na kolotoči, nedokáží dobře definovat, kdo a proč je u nich úspěšný a zároveň spokojený. Manažeři se na oplátku neumí identifikovat s hodnotami firmy,“ vysvětluje Bubeník.

CV je dnes mrtvý nástroj. Zaměstnavatel, který chce být atraktivní pro mladé lidi, musí hledat nové způsoby oslovení přes sociální sítě a různé specializované chaty.

České manažery považuje zkušený headhunter za kompetentní a konkurenceschopné. „Znám stovky českých šéfů, kteří ve světě uspěli na velmi těžkých pozicích.“ Pokud v něčem zaostáváme, je to menší ochota k mobilitě, sklon k „zápecnictví“.

„Mezinárodní firmy jsou zvyklé rotovat manažery, aby získali různé typy zkušeností z různých pozic a kultur,“ srovnává Bubeník.

V různorodosti je síla

Řada studií ukazuje, že kreativita a inovace kvetou v prostředí, kde je kulturní, genderová i věková různorodost, protože se lidé dokáží dívat na problém z různých úhlů pohledu a díky tomu najít vhodné řešení.

„Je prokázáno, že firmy, které mají alespoň třetinu žen ve vedení, jsou o polovinu finančně výkonnější a lidé se tam cítí lépe,“ argumentuje Bubeník.

Proč u nás v tomto směru stále panují předsudky?

Uprchlíci? Oni k nám nechtějí. To je zanedbaná příležitost už asi 20 let. Neumíme sem přilákat programátory a další potřebné profese ani z kulturně příbuzných zemí jako je Ukrajina nebo Rusko.

Podle Bubeníka za to může prudký zlom v roce 1989, kdy všichni začínali z bodu nula bez ohledu na věk, přičemž „staré psy nechtěl nikdo učit novým kouskům“. Vznikla generace třicátníků v top-managementech firem, kteří tam zůstanou dalších dvacet třicet let.

„Na západě existuje mezigenerační selekce. To znamená, že management je složen z lidí různého věku, pohlaví a zkušeností. U nás jsou manažeři z jedné generace. 90 % českých manažerů bude mít mezi 45 a 50 lety,“ je přesvědčen Bubeník.

Kvóty v tomto nepomohou. Sociální inženýrství u nás vyvolává prudkou reakci v opačném směru. „Chytré je naopak ukázat mužským manažerům data. Například že většinu nákupních rozhodnutí, třeba i u piva, dělají ženy.“

„Trh práce a demografický vývoj donutí firmy daleko více se ucházet o talentované ženy po mateřské dovolené anebo energické a zkušené šedesátníky,“ uzavírá v Interview Plus optimisticky Bubeník.

Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.