Jan Bednář: Uprchlická krize v Evropě pokračuje
Druhým dnem pokračovaly ve středu protesty a demonstrace uprchlíků ze zemí třetího světa na východním budapešťském nádraží Keleti, kde momentálně přebývá nejméně 2000 migrantů v naprosto provizorních podmínkách.
Uprchlíci se dožadují toho, aby mohli pokračovat v cestě do Německa, a často již mají dokonce zakoupené jízdenky na vlak, za něž vydali stovky eur, ale nástup do vlaku jim zatím znemožňují maďarské policejní orgány.
„Chceme svobodu!“ skandovali běženci během dalšího střetu s maďarskou pořádkovou policií, která je alespoň prozatím nechce pustit ani na perón.
Předseda maďarské vlády Victor Orbán se proto ve čtvrtek sejde s představiteli Evropské unie, aby s nimi diskutoval o dalším postupu.
Podle dosavadních platných předpisů pro poskytování azylu v zemích Evropské unie, známých pod pojmem „dublinská regulace“, musejí uprchlíci ze vzdálených zemí požádat o azyl v první členské zemi EU, na jejíž území vstoupí, což je v tomto případě Maďarsko.
V praxi se však ukazuje, že striktní dodržování tohoto předpisu asi nebude možné, zvláště v současné chvíli, kdy do Evropy přicházejí migranti každý den v rekordním počtu a azylové orgány nestačí jejich žádosti vůbec řešit.
Maďarská vláda vyhlašuje, že chce dodržovat směrnice Evropské unie, ale zároveň v minulých dnech už na tento požadavek vícekrát rezignovala.
V pondělí přestaly maďarské úřady migranty registrovat a dovolily několika tisícům běženců nastoupit do vlaků, které zamířily do Vídně a do Německa.
Protestující uprchlíci si stěžují na zdržování úředního postupu a argumentují tím, že pokud budou nuceni zůstat nadále v těchto podmínkách v okolí východního budapešťského nádraží Keleti, dojdou jim zbylé peníze, které si vzali na cestu, a jejich potíže se ještě zhorší.
Je to situace, s níž si evropské vlády zjevně neví rady. Jen do Řecka dorazilo podle oficiálních údajů v minulém týdnu 23.000 běženců a také řecká vláda tvrdí, že nemůže takový nápor přistěhovalců zvládnout jen z vlastních zdrojů, a žádá o pomoc celou Evropskou unii.
Řecký prezident Pavlopoulos se obrátil na francouzského prezidenta Hollanda s žádostí, aby tuto záležitost řešil na nejvyšší evropské úrovni.
Po právní stránce se nyní rozhořela odborná debata o tom, zda lze současné běžence považovat za „uprchlíky“ podle mezinárodně uznávané konvence OSN, formulované v roce 1951.
Odborné disputace nám ale v tomto případě asi moc nepomohou a evropští politikové se budou muset rozhodnout, jak dál. Čím dříve tak učiní, tím lépe.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
