Jan Bednář: Japonsko může válčit
Současná rovnováha sil na Dálném východě je z velké míry výsledkem poválečného uspořádání. Krátce po 2. světové válce se stala jak známo hlavním faktorem míru v této oblasti, podobně jako v západní Evropě, angažovanost Spojených států amerických.
A ty jsou dodnes hlavním vojenským a politickým spojencem Japonska jakožto poražené asijské mocnosti někdejší Osy, bojující předtím na straně hitlerovského Německa.
Události před 70 lety nejsou dnes na Dálném východě ani zdaleka zapomenuty. Jsou mnohem více přítomné než u nás v Evropě už proto, že v této oblasti zůstávají dislokovány početné jednotky americké armády. Američtí námořníci v japonské Okinawě a v Jižní Koreji jsou nepřehlédnutelní jako samozřejmá součást reality všedního dne.
Minulost je třeba si připomenout, abychom pochopili, jak vážné rozhodnutí dnes učinila dolní komora japonského parlamentu. Jde o zásadní změnu japonské zahraniční politiky, i když jsou to opět Spojené státy americké, které k této změně nepochybně přispěly.
Je dokonce určitou ironií dějin, že Američané dnes požadují po japonské vládě naprostý opak toho, co požadovali před 70 lety, když se jim Japonsko vojensky vzdalo a stalo se de facto okupovanou zemí.
V roce 1945 Američané prosadili v Japonsku přijetí pacifistické ústavy, která výslovně zakázala této zemi jakékoli zahraniční vojenské „avantýry“ a jejímž hlavním účelem bylo zabránit expanzivní rozpínavosti Japonska jednou provždy.
Je třeba si uvědomit, že to byl teprve opakovaný výbuch americké atomové bomby na japonské půdě v srpnu 1945, co konečně zastavilo japonský vojenský kolos a velmi početnou armádu fanatických bojovníků.

Ani Spojené státy, ani nikdo v Japonsku by nechtěl od té doby něco podobného znovu prožít. Proto dnes Japonci pevně věří, že právě pacifismus, který jim kdysi vnutily Spojenými státy, udržuje a zajišťuje mír.
Dnešní svět je ale jiný než před 70 lety. A neochota Japonska zapojovat se do jakýchkoli vojenských operací ve světě, byť by byly vedeny třeba z humanitárních důvodů, se jeví jako čím dál tím větší anachronismus. Dnes si naopak Spojené státy přejí a žádají své politické spojence, aby jim v různých akcích ve světě pomáhali i vojensky.
Tomuto přání chce nynější japonská vláda vyhovět. Velké protestní demonstrace v Tokiu v těchto dnech však naznačují, že s tímto úmyslem japonské vlády a parlamentu není ani zdaleka srozuměno běžné obyvatelstvo japonských ostrovů. A že nejspíš bude klást své vlastní vládě v té věci ještě hodně tuhý odpor.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.