Jaké barvy měli rádi staří Slované?

Odlišnosti v odívání byly patrné i mezi jednotlivými slovanskými kmeny. Různá byla např. výška bot nebo délka kabátců. Byzantský historik Prokopios v 6. stol. zaznamenal, že někteří slovanští bojovníci nosí pouze nohavice dosahující jim po bedra, jinak jsou nazí.

Staří Slované již dobře znali techniku tkaní látek a jako materiál používali len, který někdy kombinovali s ovčí vlnou, konopí a také vlákna z kopřiv (ostatně kopřivové tkaniny zhotovovali již Keltové). Z konopí, jež se používalo ještě v následujících staletích, se tkaly látky se silnějším vláknem, textilie z kopřiv měly jemnější strukturu. V Polsku se kopřivy na výrobu látek používaly až do 17. stol. Oblíbenost těchto materiálů byla zřejmě podpořena i vírou Slovanů, kteří rostlinám přisuzovali magické schopnosti. Kopřivy měly zahánět démony, rozhánět bouřky a chránit proti bleskům. Slované však používali i hedvábí, které dováželi z Byzance. Na území Polska se ale určitou dobu pokoušeli chovat bource morušového a vyrábět vlastní hedvábí.

Z látek se zhotovovaly nejen oděvy, ale i pracovní pomůcky - pytle, váčky, plachty atd. Tkaní bylo velmi pracné, a tak není divu, že pouze výše postavení členové kmene si mohli dvolit luxus jako prostěradla či ubrusy.

Archeologické nálezy z mladšího období ukazují, že Slované textilie barvili či bílili. Oblíbenými (či dostupnými) barvami byly zelená, červená, žlutá, šedá a černá, vzácně se objevuje fialová a modrá, a preferovanými vzory byly zřejmě proužky nebo kostky.

Pravděpodobně existovalo větší množství střihů oděvů, a to podle společenské role a postavení. Bojovníci nosili košile bez rukávů sahající nad kolena, jež měly opásané širokým břišním pásem. Vpředu na něm mívali kožený idol. Muži také nosívali samostatnou suknici, pak ale neoblékali košili a byli do půl těla nazí. V pozdějším období si pod suknici brali nohavice. Kněží na rozdíl od bojovníků nosili dlouhé košile s dlouhými širokým rukávy. Oblečení si zdobili podle vlastního vkusu, nejspíš přírodními materiály a vzory.

Ženský oděv byl asi dvoudílný, tvořený košilí s rukávy nebo bez nich a dlouhou sukní. Stejně jako muži měly kolem trupu břišní pás. Časem k tomuto pásu přibyla ramínka a vzadu se šněroval. Tímto doplňkem ženy zvyšovaly svou atraktivitu, protože jím mohly pozvednout své poprsí. Zřejmě měl úspěch, protože se dochoval i na současných lidových krojích.

Typickou slovanskou pokrývkou hlavy byla čepice nebo klobouk. Vyráběly se z plsti, látky či kůže a byly špičaté nebo ploché. Ženy si sčesávaly vlasy dozadu (používaly dvoustranné hřebeny, často bohatě vyřezávané) a hlavy si zdobily látkovými páskami, na něž zavěšovaly šperky zvané záušnice. Muži si nechávali volně spuštěné vlasy ke krku nebo po ramena.

Obuv byla variabilní a zdobená, např. se prošívala korálky. Boty sahaly po kolena, nad kotníky nebo se nosily nízké střevíce, které se k noze přivazovaly řemínky. V zimě si lidé na holeně připevňovali kožešiny nebo pruhy látek. Nejrozšířenější však byly prosté lýkové střevíce a dřeváky.

To vše jsou však jen předpoklady založené na chudých archeologických nálezech a historických popisech. Přesnou podobu šatů a doplňků neznáme. A tak nám nezbývá než opírat se o představy obrozeneckých malířů 19. stol., jejichž malby jsou sice silně ovlivněny romantismem, ale jinak překvapivě dobře zachycují základní ryry staroslovanské módy.