Jaká demokracie, takové volby

10. září 2007

Minulý týden byly oficiálně vyhlášeny všeobecné volby ve dvou sousedících zemích. V jedné se bude volit do Státní dumy, ve druhé do Nejvyšší rady. Znalec snadno z této narážky odvodí, že se jedná o Rusko a Ukrajinu. Národy obou zemí, nazývaných obvykle sesterské, mají společný nejen původ, ale také nedávné dějiny.

A přesto jejich společnosti, posuzujeme-li je z hlediska nadcházejících voleb, vykazují tolik odlišností, jakoby se nacházely na různých stranách zeměkoule.

Ruské volby neobsahují žádnou potenciální intriku, žádné překvapení. Parametry jsou nastaveny přepečlivě: sedmiprocentní vstupní práh, mnohomilionová záloha, která se nevrací v případě neúspěchu, podmínka obrovského množství podpisů a existence regionálních oddělení ve všech územních celcích, spolu se zrušením možnosti protestního hlasování "proti všem" a znemožnění nezávislých kandidatur, učinily Státní dumu dosažitelnou maximálně pro čtyři, možná i tři stranická uskupení. Strana Jednotné Rusko bude mít v Dumě nejpočetnější zastoupení a spolu se Spravedlivým Ruskem dá kdykoli dohromady i ústavní dvoutřetinovou většinu. Mýlí se ten, kdo si myslí, že vznik rádoby opozičního Spravedlivého Ruska je důsledkem tajných rozepří v prezidentské administrativě. Žádný z úředníků patřících ke kremelské věrchušce by na stranu předem odsouzenou k menšinovosti nevsadil zlámanou grešli. Obě dvě "Ruska" - jak Jednotné, tak Spravedlivé - jsou součástí kremelského projektu, jehož smyslem je zachytit protestní elektorát a vytvořit v budoucí Dumě zdání mnohostranickosti. Vše, co zbývá mimosystémové opozici, je usilovat o bojkot voleb, což v poslední době lidé kolem bývalého premiéra Michaila Kasjanova také dělají. Jejich apel však prozrazuje čiré zoufalství, jelikož Kreml se pojistil i v tomto ohledu - zvláštním zákonem zrušil jakýkoli práh účasti nutný pro platnost voleb. Vzhledem k řízené aktivitě polostátních médií a vyčištěnému složení Ústřední volební komise, veškerá volební aritmetika, ať již ukazatelé účasti, nebo zisky stran, bude v dobrém souladu se zadáním. Ostatně, výsledek všeobecných voleb vzrušuje jen málokoho. Celá osádka Kremlu nyní koncentruje svou pozornost na pikle a dohady kolem osoby Putinova nástupce.

Zcela jiná situace vpředvečer voleb panuje na Ukrajině. Mezi tábory "oranžových" a "modrobílých" zuří lítý boj o každý hlas a nikdo nemůže s jistotou předpovědět výsledek zápolení. Mocenské poměry na Ukrajině jsou tak zamotané a nesrozumitelné, že ruský prezident Putin si dovolil vůči ukrajinskému premiérovi docela škodolibou poznámku: "Hledě z Moskvy, vůbec nelze rozpoznat, kdo tam u vás na Ukrajině vládne." Do poslední vteřiny síly vládnoucí koalice se pokoušely zabránit volbám a svrhnout prozápadního prezidenta Juščenka.

Pokud volby potvrdí výsledky předvolebních průzkumů, do Nejvyšší rady se dostane pět, možná šest politických uskupení, která zde nemá smysl vyjmenovávat, neboť ideové zakotvení stran je minimální a přeběhlictví poslanců je naopak běžným zjevem. Jasné je jen to, že v budoucí Nejvyšší radě jsou teoreticky možné nejrůznější koalice, včetně dost krkolomných. V případě, že Strana regionů zastupující zájmy proruského Východu spolu s komunisty si podrží v Radě většinu dostatečnou pro utvoření vlády, konfrontace mezi prezidentem Juščenkem a premiérem Janukovičem bude pokračovat vesele dál a jakákoli srozumitelná zahraniční politika bude zhola nemožná. Dobře možná bude ale další krize a další předčasné volby. V případě vítězství pestrého svazku "oranžistů" zmizí konfrontace mezi vládou a prezidentem, leč zůstanou rozpory mezi vůdci dvou "oranžových" stran. Není vyloučena ani "široká" koalice, nejspíše bez Janukoviče coby premiéra, avšak ani tato kombinace nevypadá obzvlášť stabilně: příliš rozdílné jsou postoje dvou stran v otázkách vztahů s Ruskem, statutu ruštiny jako druhého státního jazyka, členství v NATO, v ekonomických otázkách. Takže i taková koalice bude odsouzena ke krátkému životu a Ukrajina k předčasným volbám.

Volby tedy nezbaví Kyjev politické nestability a naopak nenahlodají skálopevnou stabilitu v Moskvě. Nebetyčný rozdíl je dán tím, že v Rusku máme co do činění s "řízenou demokracií" - v překladu do normálního jazyka, s nepřítomností jakékoli demokracie. Na Ukrajině máme co dělat s demokracií velmi nedokonalou, zatíženou sovětským dědictvím, avšak je to demokracie západního typu, jakých jsou ve světě přehršle. V Kyjevě zápas o moc svádí oligarchická uskupení podporující různé strany a když k tomu dodáme vše prostupující korupci, snadno pochopíme důvody politické nestability. Volby jsou však skutečné, nefingované a v dlouhodobé perspektivě žitý pocit osobní účasti na dění a osobní schopnosti ovlivnit ho svým hlasem, zvyšuje politickou uvědomělost občanů a upevňuje demokratický systém. O ruských volbách se to říct nedá.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.