Jak tučňák slaví triumf

12. březen 2012
Monitor

Tučňák, který porazil jiného tučňáka v boji, tančí vítězný tanec. Účelem těchto postkonfliktních signálů je ohlásit triumf a odradit další vyzyvatele.

Tučňáci nejmenší (Eudyptula minor) obývají břehy Austrálie a Nového Zélandu. Hnízdí v norách, které samci agresivně chrání před vetřelci. Klováním a údery ploutvemi sice skončí jen 5 až 10 % všech třenic, ale není výjimkou vidět tučňáka, jemuž chybí oko. Tučňák, který v souboji zvítězí, mává ploutvemi a vydává hýkavé zvuky. Novozélandští vědci chtěli zjistit, jak takový oslavný taneček působí na ostatní tučňáky.

Zvukové nahrávky pořízené po skončení souboje vědci přehrávali tučňákům, kteří seděli na vejcích ve svých norách. Aby mohli sledovat jejich stresovou reakci, dočasně nahradili jedno z vajec umělých vajíčkem, které sledovalo srdeční frekvenci ptáků. Výsledky experimentu ukázaly, že samice stresují blížící se zvuky jiných tučňáků bez ohledu na to, jestli je vydává vítěz či poražený. Naproti tomu samci projevovali silnější stresovou reakci v případě, že se k jejich noře blížil hlas vítězného tučňáka. V takovém případě také sami zůstávali zticha. Na zvuky poraženého však reagovali vyzývavým voláním, které signalizovalo odhodlání bojovat.

Postkonfliktní signalizaci v podobě vítězných tanců vědci pozorovali u mnoha druhů zvířat. Studie tučňáků nejmenších nyní podpořila teorii, podle které jsou oslavné tance adresovány přihlížejícím jedincům stejného druhu. S jejich pomocí si vítěz vytváří reputaci obávaného bojovníka a snižuje pravděpodobnost budoucích konfliktů.

Zdroj: Animal Behaviour

-----

<p> <iframe width="610" height="443" src="https://www.youtube.com/embed/qF9bMcRRI0g" frameborder="0" allowfullscreen></iframe></p>
autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.