Jak spí stromy

23. květen 2016

Pomocí laserových skenerů vědci zjistili, že i stromy v noci upadají do spánku, během kterého jim poklesne celá koruna.

Ani rostlinám není jedno, jestli je den nebo noc. Ráno otevírají a večer opět zavírají květy. Některé rostliny pohybují v závislosti na denní době i jinými částmi, např. listy nebo stonky.

Už Karl Linné pozoroval, že květiny udržují denní rytmus v zavírání a otvírání květů i v zatemněné místnosti. Charles Darwin si v pravidelných intervalech zaznamenával noční pohyb stonků a listů rostlin a na základě těchto pozorování dospěl k závěru, že zástupci flóry upadají do spánku.

Sledování „spánku“ rostlin se dlouho omezovalo jen na květiny, které lze pěstovat v květináčích. Hodně se toho vědci dozvěděli o rozdílech v denní a noční aktivitě rostlinných buněk a jejich genů. Otázka, zda změny v aktivitě vykazují v noci a ve dne také plně vzrostlé stromy, však zůstávala nerozřešená.

Nyní se podařilo vědcům z Finska, Rakouska a Maďarska pozorovat spánek několika plně vzrostlých bříz bělokorých. Výsledky zveřejnili ve vědeckém časopisu Frontiers in Plant Science.

Čtěte také

Tým pod vedením Eetu Puttonena k tomu využili laser, kterým postupně a vždy jen na zlomek sekundy osvěcovali různá místa na koruně břízy. Laser svým červeným světlem postupně „ohmatal“ celou korunu břízy. Takových snímků kompletní koruny vědci pořídili u každého stromu od soumraku do rozbřesku několik desítek. Prozkoumali tak několik bříz jak ve Finsku, tak i v Rakousku.

Aby měření nerušily žádné další vlivy, probíhalo v období kolem jarní či podzimní rovnodennosti, když nepršelo a panovalo bezvětří. Bez laseru by nebylo sledování vůbec možné, protože fotografování nebo filmování vyžaduje světlo, kterým by vědci vytrhli stromy z jejich přirozeného čtyřiadvacetihodinového světelného režimu.

Každý snímek jednotlivého stromu se skládal z „mraku“ bodů. Ze srovnání „mraků“ nasnímaných v různou dobu vyplynulo, že v noci celá koruna stromu „poklesá“. A ne o málo.

U jednotlivých bříz zaznamenali vědci pokles větví s listovím až o 10 centimetrů. Nejnižšího bodu dosahovaly koruny stromů pár hodin před východem slunce. Pak se koruny začaly zase vracet do „zvednuté“ pozice obvyklé pro denní dobu. Zatím není jasné, jestli se stromy „budí“ v reakci na první sluneční paprsky nebo zda se probouzejí v reakci na nějaký podnět svých vnitřních biologických hodin.

Tento průkopnický experiment využívající nejmodernější techniky jasně prokázal, že i stromy mění v noci svou aktivitu a upadají do stavu, který bychom mohli označit jako spánek.

autor: Jaroslav Petr
Spustit audio

Více z pořadu