Jak se u nás daří vydře?
Dříve byla běžná na celém území naší republiky, v osmdesátých letech se dostala na pokraj vyhynutí a teď už se zase šíří. Takže vydře se u nás daří dobře, i když vyhráno ještě nemá.
Areál rozšíření vydry říční (Lutra lutra) dřív zahrnoval celou Evropu, část severozápadní Afriky a kromě Indie a Arabského poloostrova také celou Asii. To se ale v průběhu 20. století poměrně výrazně změnilo.
Proč?
Hlavní příčinou ústupu této kunovité šelmy byl nadměrný odlov. Oblíbeným terčem se stávala díky husté, teplé kožešině, která sloužila k výrobě čepic a kožichů. Také její maso bývalo především v době půstu vyhledávanou pochoutkou. (Vzhledem k hbitému pohybu ve vodě ji naši předci považovali za rybu - tedy postní jídlo.) Roli sehrálo i pronásledování vydry jako škodné na rybnících, kde především v zimních měsících působí chovatelům ryb značné ztráty na rybí obsádce.
Intenzivní pronásledování vydry společně se silným znečištěním povrchových vod zapříčinilo v padesátých letech vymizení tohoto druhu z části Španělska, Itálie, Francie, zemí BENELUXu, Švýcarska, a části Německa. U nás se zachovalo kolem 300 jedinců na Třeboňsku a v jihozápadní a střední části Vysočiny.
Cesta zpět
Po roce 1989 podpořily aktivity našich ochránců přírody i některé další Evropské země. Holandský aquapark ve Vardenu inspiroval založení Stanice ochrany fauny v Pavlově u Ledče nad Sázavou. V Třeboni také vznikla Česká nadace pro vydru. Úkolem obou institucí je mapování výskytu vydry, vědecký výzkum a práce s veřejností.
Vydra chráněná
Zařazení vydry říční mezi zvláště chráněné živočichy v roce 1992 umožnilo úplný zákaz lovu. Toto opatření společně se zlepšením kvality životního prostředí, způsobilo nový nárůst vydří populace. Dnešní odhady hovoří o dvoutisící jedincích v Jižních Čechách, na Vysočině, na řece Ohři (západní Čechy), Nise (Liberecko), Orlici (Královéhradecko, Pardubicko), Moravici (Nízký Jeseník), Odře, Moravě (Olomoucko),a na soutoku Moravy a Dyje (Hodonínsko).
Za posledních dvacet let se tedy počet vyder na našem území zvýšil více než šestkrát. Podle odborníků zatím není vydří populace ČR ohrožena bezprostředním vyhynutím. Vyhráno ale také ještě nemá. Škod na chovných rybnících přibývá a nevole rybářů roste. Proto byl v roce 2000 schválen zákon 115 o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, který se kromě vydry vztahuje ještě i na bobra (Castor fiber) , kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) , losa (Alces alces) , rysa (Lynx lynx) , vlka (Canis lupus) a medvěda (Ursus arctos) .
Nenávist k těmto živočichům je však v lidech mnohdy hluboce zakořeněna a tak některé z nich žádná finanční náhrada od nelegálního lovu bohužel neodradí.
Více se dozvíte v přírodovědném magazínu Natura.
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka