Jak se bránit proti dalším Katarínám?

Vědci znají již nejméně padesát let fakt, že louky a mokřiny pomáhají zabránit vpádu ničivých vln do vnitrozemí. Již sto let se staví u ústí Mississipi hráze, které mají zabránit opakujícím se povodním. Ty sice chrání New Orleans, ale ničí mokřiny a bažinaté louky na východě a jihu, protože zamezují přístupu sedimentů, výživných látek a sladké vody. Hráze také zabraňují vytváření ochranných ostrůvků tvořených sedimenty napříč celou deltou.Než rozhodne definitivně o tom, jakou ochranu vybudovat v New Orleansu, musí vědci a inženýři vědět, zda může být delta řeky Mississipi ještě přeměněna na bažinaté louky, které jsou schopny absorbovat vzedmutou mořskou vodu nebo je devastace již tak daleko, že bude třeba postavit 300 mil dlouhou zeď, která přehradí celý záliv? Tyto problémy se zdaleka netýkají jen New Orleansu, podobně je na tom New York, Miami, v Evropě pak Benátky, celé Nizozemí, japonská Osaka a řada dalších.

Vezmeme-li v úvahu rychlost, jakou mizí louky a mokřiny, jak se propadá pevnina, jak stoupá hladina moře a jak roste četnost a ničivá síla bouří, je otázka přirozené ochrany proti nim stále aktuálnější. Na její obnovu je třeba zřejmě zaměřit velké úsilí. Holandští inženýři řešili problém tím, že zkusili místo kompaktních hrází stavět jen soustavu masivních brán, jejichž mohutná vrata se zavírají jen při bouřích. Protože po většinu doby dochází k přirozenému mísení slané a sladké vody, úbytek mokřin se tímto opatřením zastavil.

Bezpodmínečně je potřeba vytvořit nový plán na oživení celé jihovýchodní Lousiany. Oblast produkuje třetinu plodů moře a představuje zimoviště pro 70% stěhovavých vodních ptáků. Katarína devastaci oblasti urychlila, protože zatlačila mořskou vodu za její přirozenou hranici, půda kontaminovaná solí ničí kořeny bahenních rostlin. I když by byl přijat předpoklad, že stoupání mořské hladiny a zvyšující se počet a síla bouří je součástí přirozeného cyklu a nesouvisí s globálním oteplováním, nacházíme se teprve na začátku cyklu, trvajícího 25 až 30 let. Proto je třeba vytvořit dlouhodobou strategii na ochranu ohrožených území. Vědci v této souvislosti vzkazují politikům: "Než se rozhodnete pro obrovská technická veledíla, vezměte v úvahu naše doporučení, že s přírodou je třeba spolupracovat, nikoli se jí stavět na odpor."