Jak po říjnových volbách?

20. červenec 2009

Někomu se to bude třeba líbit, mně ale vůbec ne. Chci hovořit o tom, jak si rozdělí naše strany po volbách moc. Volby totiž budou už za tři měsíce. A já si myslím, že dojde k velké koalici Občanských a Sociálních demokratů, protože ani Kalouskova TOP, ani lidovci, ani případní Zelení nedodají té, či oné straně dostatek hlasů ke koaličnímu vládnutí.

To znamená, že dojde znovu, už po kolikáté, k volebnímu patu. Uznávám, že velká koalice bude vlastně racionální řešení, aby se nedostali do vlády komunisté, ale možná, že v tom bude ještě víc alibismu, než racionality. Proč si to myslím?

Vládne se jednak pohodlněji v Poslanecké sněmovně, protože velkokoaliční partneři vždycky každého přehlasují, ale to je ta velká, státní politika, která zajímá jen politology a novináře, kteří o ní potom zasvěceně píší. Ta je víc na očích, protože je ve všech novinách a mluví se o ní v televizních i rozhlasových zprávách.

Jenže vlastní výhoda z velkokoaličního vládnutí je jinde. Stát se skládá z krajů a tam se přece přihrávají zakázky stavebním a jiným firmám. Každá silnice přece někudy vede - nějakým krajem, každá fabrika se staví a vyrábí se v ní v tom kterém kraji, regionu, i most přes řeku je někde v kraji, atakdále. A zastupitelé o tom hlasují a to hlasování nemusí být zadarmo. Vždyť v zakázce za desítky, nebo stovky milionů se vždycky najde nějaký ten milion, který přijetí zakázky třeba podpoří. A jsou-li pro přijetí zakázky zastupitelé dvou velkých stran, pak to většinou také dobře dopadne. A přijde-li se na nějaký ten nekalý obchod, tak zastupitelé dvou největších stran mají vždycky dostatek hlasů na to, aby se všechno vyvrátilo.

Jednou z výhod demokracie je občasné střídání stran. Strana, která vyhrála volby, všechno překontroluje. Všechno prošmejdí, kde ta minulá vláda mohla udělat chyby, kde špatně hospodařila, nebo nedej bůh, kde mohlo dojít ke korupci. Jenže, je-li současná vláda vládou velkokoaliční, tak ta budoucí vláda, v níž bude třeba jen jedna ze současných velkokoaličních stran, ta přece nebude upozorňovat na chyby, nebo nedej bůh, na korupci minulého období, v němž spoluvládla .

V našich specifických českých podmínkách, kdy nikdo nechce zatím vládnout v koalici s komunisty, dochází ve volbách nicméně k volebnímu patu mezi levicí a pravicí a tím pádem k nestabilním vládám. Všichni se ještě pamatujeme na srdceryvné scény, kdy byli do sněmovny dopravováni nemocní poslanci, aby zachránili svou přítomností to či ono důležité hlasování.

Tomu všemu se dalo velmi pravděpodobně předejít novelou vládního zákona o volbách do Parlamentu, o níž se po minulých patových volbách mluvilo a o níž se po těchto volbách bezpochyby znovu mluvit bude. Stávající volební zákon totiž nezná žádný bonus pro vítěze voleb, jenž by zabránil vzniku slabých koalic. Přepočet získaných hlasů na mandáty navíc při nestejné velikosti volebních obvodů preferuje spíše velké strany.

Navrhovaná vládní novela, která byla již zpracována ve formě sněmovního tisku a byla zařazena do programu poslední sněmovní schůze v éře Mirka Topolánka, měla ve svém textu zahrnuto obojí, byla však z programu schůze vyřazena. Aby tedy nevznikla vláda, která bude závislá na získání jednoho nebo dvou přeběhlíků, nebo aby nevládli sociální demokraté s komunisty, budou se muset obě velké strany obětovat a uzavřít velkou koalici. Kdoví, jestli k vyřazení novely nedošlo ve futurologickém vidění záměrně, protože v kuloárech se prý o možné povolební spolupráci obou velkých stran již mluvilo, i když to mnozí představitelé obou subjektů vylučují. Na poslanecké schůzi nebyl projednáván ani lidovecký návrh na snížení počtu poslanců na lichý počet - na sto devadesát devět poslanců.

Všichni máme ještě v živé paměti spoluvládu obou velkých stran z doby Opoziční smlouvy. Jak by měla vypadat případná budoucí spolupráce, není vůbec zřejmé. Spekuluje se i o tom, že by předseda, nebo čelný představitel poražené strany odešel do Bruselu.

Nikdy neříkej nikdy, zejména ne v politice. Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach dodává, cituji dle Lidových novin: O koalicích se hovoří až první den po volbách. Teď je naším zájmem dopadnout ve volbách co nejúspěšněji a podle toho se rozhodneme, do jaké koalice půjdeme, pokud to bude nebytně nutné, konec citátu.

Takže, co s tím? Velká koalice je asi menším zlem než mít ve vládě komunisty. Na všech úrovních ale bude třeba spustit maximální kontrolní mechanismy a v Poslanecké sněmovně co nejdříve projednat zmíněnou novelu volebního zákona.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.