Jak odhalit uprchlého lososa

2. říjen 2009

Ryby, které unikly z lososích farem, se zatím mohly skrývat mezi divoce žijícími. Díky nové studii ale napříště bude možné tyto uprchlíky odhalit.

Divoké populace lososů obecných (Salmo salar) pomalu mizí, zatímco počet lososů, kteří jsou chováni na rybích farmách, se rok od roku zvyšuje. Každý rok také v řekách skončí uprchlíci, kteří se mohou mísit s divokou populací. Odborníci se obávají nejen zavlékání chorob z farem mezi divoké lososy, ale také křížení, které by mohlo snižovat životaschopnost populace. Lososi z farem totiž nejsou adaptováni na podmínky volné přírody a jejich potomstvo má menší šanci dožít se dospělého věku.

Veškeré úvahy o odstraňování uprchlých lososů z řek zatím skončily na tom, že neexistuje spolehlivý způsob, jak od sebe divoké a chované ryby rozpoznat. Řešením problému jsou podle studie, na které se podíleli vědci z britského National Oceanography Centre v Southamptonu, rybí šupiny. Při svém růstu šupiny vytvářejí prstence podobné letokruhům stromů, ve kterých se ukládají chemické látky.

Vědci zjistili, že šupiny lososů z farem obsahují mnohem vyšší koncentraci kovového prvku manganu než šupiny divokých lososů. Rozdíl zřejmě způsobuje přítomnost manganu v krmných granulích nebo chov ryb v kovových klecích. Analýza šupiny dokáže určit původ lososa s 98 % přesností. Důležité také je, že odběr šupin ryby nijak nepoškodí a divocí lososi s potvrzenou totožností se tak mohou vrátit zpět do řeky.

autor: Martina Otčenášková
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.