Jak nasměrovat léčiva?
Léky, které působí jenom v postižených tkáních a nepůsobí negativně na celý organismus. To už ani zdaleka není jen hudba daleké budoucnosti, ale realita, i když zatím v klinickém testování.
Myšlenka směrovat léčiva je stará už více než 100 let. Poprvé s ní přišel v roce 1906 německý lékař, mikrobiolog a patolog, nositel Nobelovy ceny Paul Ehrlich, který si jako zakladatel moderní chemoterapie uvědomoval negativní dopady léků proti rakovině na zdravou tkáň.
V osmdesátých letech začali u nás o možnostech směrování léčiv pomocí polymerních nosičů přemýšlet Blanka Říhová z Mikrobiologického ústavu AV ČR a Jindřich Kopeček z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR.
Co jsou to směrovaná léčiva
Jak se tedy liší směrovaná léčiva od "obyčejných" v současnosti využívaných léků? Účinná látka je stejná, jenom je navázána k polymernímu nosiči, který je dopraví přesně na místo určení a tam se také účinná látky uvolní.
Jak směrovat?
Pokud dnes mluvíme o směrovaných léčivech - jedná se především o léky proti nádorovému bujení. Tento fakt je klíčový pro tzv. pasivní směrování. Nádor se totiž liší od zdravé tkáně a toho výzkumníci využili. Aby mohlo probíhat zhoubné bujení, musí si nádor vybudovat cévní systém, který ho vyživuje. Přitom si ale už nádory nevytvářejí lymfatické kanály, které naopak odvádí škodlivé látky. Takže veškeré velké molekuly se v nádoru zachycují a kumulují. A právě takové velké molekuly představují polymerní nosiče s nákladem cytostatik. V prostředí nádorové tkáně, kde se pH liší od pH krve, pak dojde k uvolnění léčiva. Pasivní směrování je jednoduchý a v současné době i nejúčinnější způsob dopravy léčiv.
Kromě pasivního směrování pracují výzkumníci také na aktivním směrování komplexu polymerního nosiče a léčiva, a to za pomocí specifických funkčních skupin.
Metoda pasivního směrování léčiv do nádorových tkání už je tedy zvládnutá a v současnosti se pracuje na zdokonalování aktivního směrování pomocí specifických funkčních skupin. Dalším krokem je transportovat do nádorů místo tradičních cytostatik genetickou informaci, která bude schopná se zabudovat do genomu rakovinotvorných buněk a obnovit u nich proces programované smrti.
Více se dozvíte v přírodovědném magazínu Natura.
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
