Jak na Nový rok...

Inu, asi to politici vidí nějak jinak, než já. Podle mého - Václav Klaus propásl pěkných pár minut volného reklamního času na prvním programu České televize, jakož i na programu televize NOVA. Měl tam vyhrazeno patnáct minut, využil z nich sotva deseti. Vzhledem k tomu, že vystoupení prezidenta Klause jsou jedinečnou příležitostí k propagaci značky, kterou je on sám (v branži se tomu říká branding...), nelze těch nevyužitých minut - z hlediska úspěšnosti reklamy - než litovat. Na druhou stranu - někdy je méně možná více...

Po prezidentově projevu na ČT 1 hrála hudba, i když tam třeba klidně mohly běhat veverky v kruhu, ačkoli ty by se asi za projev hlavy státu a přes následný novoroční příhovor kardinála Vlka moc nehodily.

I tak prezident Klaus stihl během těch deseti minut rozšířit jednu středně poplašnou zprávu - totiž tu, že Česká republika ztratí se vstupem do Evropské unie svou (jak on to nazval) "formální svrchovanost", stihl šťouchem od mantinelu zkritizovat ministra vnitra za přílišné se producírování prostřednictvím medializovaných policejních akcí, a stihl národ vyzvat, aby volil politiky, kteří si dokáží získat a neztratit důvěru.

S tou ztrátou formální svrchovanosti to bylo hodně silné kafe. Pro národ, který prožil polovinu minulého století bez vlastní svrchovanosti, je zatraceně těžké napředovat do nějakého mezinárodního společenství s prezidentem, který na Nový rok sdělí, že (cituji) "o mnohém, co se nás týká, už nebudeme rozhodovat sami." Konec citátu. V následující pasáži pak prezident Klaus případně vystrašené občany vyzval, aby se ale ničeho nebáli a zkusili (opět citát) "se stát silnějšími překonáním své tradiční nejednoty a vzájemné nedůvěry. Zkusme i s tímto vědomím a sebevědomím jednat s partnery v Evropské unii jako rovný s rovným. Zkusme se nekrčit a neschovávat se za druhé." Konec citátu. Nikdo z Rychlých šípů by to nedokázal formulovat přesněji...

Nejsem bezmozkovým zastáncem Evropské unie, ale raději bych od prezidenta této země slyšel, co udělal proto, aby tahle země mohla žít sama, bez Evropské unie, bez formálně pevných vazeb na myšlenkové, ekonomické a vojenské spojence, a také bych rád od něj slyšel, pět měsíců před vstupem republiky do Evropské unie, co by se všechno mohlo stát, kdyby se Česká republika členem této unie nestala.

To bych si přál v novoročním projevu slyšet raději, než náznakové strašení ztrátou svrchovanosti, které nevím k čemu je dobré, kromě tedy podprahového podněcování nejnižších nacionalistických tiků a škubů...

Ale také: Během těch necelých deseti minut mě, jako jednomu z občanů České republiky, stihl prezident Klaus mimo jiné říct, že (cituji) "Někdo bude na uplynulý rok vzpomínat v dobrém, jiný nikoli. Jsem přesvědčen, že ani v roce 2004 tomu nebude jinak." - nebo na jiném místě (opět cituji): "Nadcházející rok bude v naší zemi rokem běžného lidského potkávání se i střetávání se. Bude rokem spolupráce i soutěžení. Bude rokem lásky a přátelství, ale i postojů a činů méně pěkných. Setkáme se nejen s lidskou šlechetností, ale i se sobectvím. Setkáme se s úsměvem i s pláčem, protože takový už lidský život bývá. A takové budou naše životy i v roce letošním. Velká většina z nás svůj život zvládne, těm dalším se pokusme pomoci." Konec citátu.

Ano - voda teče s kopce, vítr fouká, slunce svítí... Omračující dialektika, kterou na veřejnost ve svém prvním novoročním projevu Václav Klaus vytasil, se - a následujícímu srovnávání se Václav Klaus, jak jistě všichni chápou, vyhnout nemůže - v ničem nepodobá předchozím novoročním vystoupením filosofujícího Václava Havla, které sice mohly být někdy někomu lehce nesrozumitelné, nicméně se jim nikdy nedala upřít snaha sdělit posluchačům nějakou myšlenku. Ať už se to týkalo problémů zeměkoule, nebo základního nastavení občana ke své, nově osvobozené vlasti, byly to projevy přímo vybízející ke spolupráci - i kdyby to měla být spolupráce formou polemiky...

V projevu Václava Klause nové myšlenky nebyly. Byly tam jen mnohokrát použité, osvědčené fráze, všehochuť pro všelidového vševoliče od všelidové hlavy státu.

Na začátku prezidentova projevu jsme se dozvěděli, že rok 2003 "byl pro naši zemi rokem bez mimořádných událostí, byl rokem přiměřeně úspěšným". Člověka přitom maně napadne pár událostí, které výjimečné byly...

Například martyrium s volbou nového prezidenta republiky, po níž nastala krize vlády v souvislosti s postoji a volbou některých sociálně demokratických poslanců. Poté ještě následovala další krize v podobě hrubě rozdělené a rozhádané politické scény nejprve v souvislosti s válkou v Iráku, poté v souvislosti se vstupem do Evropské unie. Následovala poměrně lítá bitva o reformu veřejných financí, opět s hrozbou pádu vlády. V roce 2003 došlo k ukotvení komunistů v regulérní debatě parlamentních stran.

Že by to všechno byly jen ne-mimořádné události přiměřeně úspěšné...? V závěru prezident Klaus popřál lidu - klidný a šťastný Nový rok. Popřál zdraví a úspěch. Popřál i ono tolik potřebné štěstí. A vyjádřil pevnou víru, že nás rok 2004 posune opět o kousek dál.

To od něj bylo hezké. Přeji mu to také. Snad bude i on za rok opět o kousek dál.