Jak Downův syndrom chrání před rakovinou

Lidé s Downovým syndromem jsou mentálně postižení a mají celou škálu zdravotních problémů, ale rakovina se u nich prakticky nevyskytuje. Downův syndrom vyvolává přítomnost třetí kopie 21. chromozómu. To znamená, že člověk s Downovým syndromem má od každého z 231 genů, které leží na 21. chromozómu, namísto obvyklých dvou kopií rovnou tři. V loňském roce vědci zjistili, že na ochraně před rakovinou se podílí nadbytečná kopie genu Ets 2, která neznámým mechanismem bránila vývoji nádorů u pokusných myší.

Nová studie odhalila další gen, jehož zmnožení má protirakovinné účinky. Gen DSCR 1 kóduje vznik proteinu, který brání tvorbě nových cév čili angiogenezi. Na principu blokování angiogeneze fungují některá protinádorová léčiva Tím, že brání vývoji nových cév, omezují přísun živin, které nádor potřebuje ke svému růstu. Do tohoto typu léků vkládali vědci koncem 90. let velké naděje, které se však v praxi tak docela nesplnily. Jak se zdá, trojice kopií genu je úspěšnější. Myši se třemi kopiemi genu se bez problémů dokázaly "ubránit" zhoubným nádorům, které jim vědci transplantovali.

Vědci doufají, že jim objev pomůže zvýšit účinnost současných léků. Podle článku na stránkách ScienceNOW také dokonce zvažují, jestli by se nedal využít k vývoji preventivních přípravků, které by se v nízkých dávkách užívaly podobně jako vitamíny. Blokování angiogeneze se totiž u dospělých lidí pokládá za relativně neškodné.