Jak dál v Afghánistánu

Obě jednání se měla kvůli očekávanému a ne právě všemi vítanému vítězství prezidenta Karzaího v prvních Afghánci organizovaných volbách, které naznačují přicházející výsledky sčítání, soustředit na to, jak dál prosazovat cíle mezinárodní mise NATO a dalších zemí, schválené OSN. Ta musí totiž i přes mnoho stížností ohledně voleb v některých částech země pokračovat dál, ale za poněkud ztížených podmínek a volání muslimských fundamentalistů, levicově-liberálních kruhů a mnoha západních médií požadující stažení vojsk jsou zasvěcenými odborníky považována za naivní a nesmyslná. Jak mezitím ukazují nejnovější výsledky sčítání hlasů ze tří čtvrtin volebních okrsků oznámené o víkendu, prezident Karzaí vede nad hlavním soupeřem bývalým ministrem zahraničí Abdulláhem Abdulláhem v poměru 48 a půl k 31ti a půl procentům. Pokud Karzai překročí hranici padesáti procent, zvítězí a nebude se konat druhé kolo voleb. Jak ovšem potvrdila volební komise po šesti stovkách závažných stížností na podvody -- údajně hlavně Karzaího přívrženců -- anulovala zatím výsledky ve 447mi okrscích z celkového počtu 28.000 okrsků a není jim asi ještě konec. Mezitím spojenci vyšetřují letecký útok přivolaný Němci po únosu dvou cisteren s benzínem u pákistánské hranice. Kromě mnoha Talibánců při něm prý měli bohužel zahynout i civilisté.

Střízliví pozorovatelé očekávají Karzaího vítězství i z mnoha legitimních důvodů, i když podvody nepopírají. Problémem také je, že Abdulláh se nezúčastnil předvolební televizní a rozhlasové diskuse s Karzaím a dalšími dvěma prezidentskými kandidáty a to jej mohlo připravit o stovky tisíc hlasů, stejně jako skutečnost, že jeho napůl tadžický původ jej činil atraktivnějším pro voliče na severu země, kde je relativní klid, podtržený -- stejně jako ve více než dvou třetinách země -- nepřítomností Talibánu, opírajícího se hlavně o paštúnské kmeny pákistánského pohraničí. Karzai vadí mnoha zemím proto, že v poslední době jeho vliv zeslábl a on to začal ,,vyrovnávat'' obklopováním se korumpovanými úředníky a některými provinčními guvernéry a naznačováním, že se dohodne i s fundamentalisty Talibánu. Mimochodem, voleb se zúčastnily milióny voličů i přes hrozby Talibánu, že je znemožní a že useknou neposlušným voličům prsty zamodřené barvou po odvolení. Někteří experti nyní tvrdí, že volby je možné považovat za úspěch i přes podvody, neboť Talibán je narušil jen v menšině provincií a přišlo k nim kolem sedmi miliónů voličů. To potvrzuje skutečnost, že Afghánci Talibán nemají rádi a dokonce se jej ve většině země nebojí! Situace je ovšem zcela jiná například v jižní provincii Hílmánd, hraničící s Pákistánem, kde se devět tisíc britských vojáků snaží se střídavými úspěchy o kontrolu území velikosti Moravy. Talibán se sice většinou bojí přímých střetnutí, ale většina Britů hyne od min kladených pod prašnými silnicemi a oběti znepokojují britská média. Ta jsou ovšem pod vlivem tamní situace přesvědčena, že tomu je stejně i jinde, jak dokazuje i nešťastně defétistický článek časopisu The Economist, přetištěný českým Respektem...

Evropská unie je nyní i díky těmto skutečnostem přesvědčena stejně jako Američané, Australané a další čtyřicítka zemí koalice, že i po zjevném vítězství Karzaího -- i když ještě není jasné jak dopadly volby provinčních zastupitelů -- je nutné pokračovat hlavně v zaměření na stabilizaci země. To znamená obnovu infrastruktury, ve třetině země nahrazení pěstování opiového máku obilím a dalšími plodinami a zrychlení tréningu policie a armády. Unie například přislíbila zdvojnásobení počtu policejních instruktorů z nynějších čtyř stovek a schválila rozšíření přímé podpory v komunitách, omezující korupci. Ještě konkrétněji tyto cíle potvrdilo prohlášení britského premiéra Browna a německé kancléřky Merkelové, vyzývající k uspořádání mezinárodní konference o Afghánistánu s důrazem na stabilizaci země. Nesmyslnost zmíněných volání po stažení vojsk koalice podtrhl i premiér Brown ve významném projevu v Institutu strategických studií. Jeho hodnocení situace i návrh nového akcentování priorit stabilizace a obnovy země měl podle některých informací nalézt příznivou odezvu mezi vůdci unie a my se k němu podrobněji vrátíme. Třeba i proto, že vyzdvihl nutnost další podpory školství a ocenil skutečnost, že pod vládou Talibánu chodil do školy asi milión dětí, převážně chlapců. Nyní je zásluhou mezinárodní koalice školáků přes 6 a půl miliónu a z toho přes dva milióny děvčat. Že by tohle ukazovalo na ,,selhání'' mise aliance se asi dá těžko tvrdit.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .