Jak často tančí rarášci na Marsu
Vzdušné víry, kterým se říká rarášci, jsou zřejmě na Marsu mnohem častějším jevem, než se zatím zdálo.
Prachoví rarášci jsou malé vzdušné víry, které na Marsu vznikají podobně jako na Zemi: Slunce rozpaluje terén a vytváří nad ním vrstvu horkého vzduchu. Ten v úzkém proudu stoupá vzhůru skrze studenější vzduch a vytváří vzdušný vír, který nasává další vzduch i prachové částice. Rarášci jsou jsou důležitou součástí marťanských klimatických modelů, protože jimi zvířený prach absorbuje sluneční záření, ohřívá atmosféru a zesiluje proudění větru.
Rarášky na Marsu poprvé zaznamenaly sondy Viking v 70. letech minulého století a přímo na povrchu Marsu jej v roce 1997 sledovala sonda Mars Pathfinder. Setkání s rarášky mají za sebou také rovery Spirit a Opportunity. Nová studie z U.S. Geological Survey ale ukazuje, že rarášci jsou na Marsu daleko běžnějším úkazem, než se zatím vědci domnívali. Vědci porovnávali snímky ze sondy Mars Reconnaisance Orbiter s těmi, které přímo v kráteru Gusev pořídil rover Spirit.
Zjistili, že sonda dokáže z oběžné dráhy zaznamenat jen skutečná monstra - vzdušné víry, které dosahují výšky 9 km a naberou velké množství prachu. Mezi rarášky, které pozoroval rover Spirit, takové velikosti dosahoval jen jeden ze tří set - což znamená, že naprostá většina rarášků zatím unikala naší pozornosti. Astronomy hojný výskyt čertíků překvapil, ale na druhou stranu se tím dá dobře vysvětlit, proč se v atmosféře Marsu nachází tak velké množství prachu.
Zdroj: Science NOW
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
