Jak to bylo s Kajínkem?

Po pondělním speciálním vydání publicistického pořadu Na vlastní oči zájem veřejnosti o jeho osobu pochopitelně ještě vzrostl. Reportéři si totiž dali záležet na tom, aby Kajínka vykreslili jako téměř vzorného hocha, který se na šikmou plochu dostal nepřízní osudu. Ani televizní pořad samozřejmě nemohl popřít, že jde o člověka, který se často dostával do střetu se zákonem. Dokonce kvůli tomu opakovaně seděl ve vězení. Až sem by to byl tuctový příběh, kterých se dá v českých kriminálech nalézt spousta. Punc výjimečnosti mu dávají okolnosti, které ho za dvojnásobnou nájemní vraždu dostaly na doživotí za mříže.

Kdo dlouhodobě sleduje tento případ, nemůže pochopit rozpory a neuvěřitelnou shodou okolností, které nájemné vraždy v Plzni provázejí. Pondělní vydání pořadu Na vlastní oči tyto pochybnosti ještě umocnilo. Nejde tak ani o údajná nová svědectví, která reportéři objevily. Nepůsobí totiž příliš přesvědčivě a zkušený právník by je asi dokázal rozbít. Jde spíše o vystupování aktérů přestřelky a lidí, kteří by do ní mohli být nějakým způsobem zapleteni. Televizní kamera názorně ilustrovala jejich rozpaky a rozpory, když museli odpovídat na některé otázky. Připomeňme si co se v roce 1993 nedaleko plzeňské věznice Bory stalo.

Tehdy byl v automobilu zastřelen podnikatel Štefan Janda a jeden z jeho osobních strážců. Druhý z nich divokou přestřelku přežil s těžkými zraněními. Mělo jít o vyřizování si účtů mezi dvěma podnikateli. Údajně měl Janda vydírat Antonína Vlasáka. Policie na případu pracovala a chystala se Jandu zadržet. Zásah byl na poslední chvíli odložen a než se uskutečnil, byl už Janda mrtvý. Hlavně na základě svědectví přeživšího osobního strážce byl za dvojnásobnou vraždu a pokus o další odsouzen na doživotí Jiří Kajínek. Právě vystupování klíčového svědka je velmi nevěrohodné. Ve svých výpovědích se často liší. Navíc v době výslechu byl sám ve vazbě a jak přiznal, hrozil mu vysoký trest. Patrně za příslib spolupráce nakonec přísnému trestu unikl. Další podivuhodnou okolností je, že nikdy nebyla provedena pořádná rekonstrukce činu.

Tedy zda bylo v silách jediného člověka zabít dva lidi a jednoho těžce zranit. Ještě neobvyklejší je, že oba podnikatelé, kteří v cause figurovali, měli blízké vztahy k některým mužům z plzeňské kriminálky. Dva z nich se dokonce stali členy vyšetřovacího týmu. Jedním z nich byl Jaroslav Kronďák, který byl v úzkém kontaktu se zavražděným Jandou. Alespoň Jandova manželka před soudem uvedla, že právě Kronďák informoval Jandu, že policie připravuje jeho zatčení. Druhým byl zase Jiří Kreuzer, který udržoval styky s podnikatelem Vlasákem. Mohli mít tudíž zájem na určitém průběhu vyšetřování a na tom, aby jediným viníkem byl odhalen právě Kajínek. Oba podle očekávání jakékoli pochybení a nejrůznější spekulace odmítají. Stejně jako jejich tehdejší nadřízený Kadeřábek. Ten shodou okolností rovněž vedl pátrací akci v době, kdy Kajínek uprchnul z vězení. V této souvislosti se objevily spekulace, že o skrýši Kajínka Kadeřábek věděl delší dobu a že policie zasáhla až po několika týdnech. Tím mohla dát šanci Kajínkovi k dalšímu útěku, nebo naopak k jeho definitivní likvidaci.

Samozřejmě jsou to všechno spekulace, které z Kajínka nesnímají vinu a nedělají z něho obětního beránka. Zároveň však poukazují na pochybení policie a také na podivné poměry, které u ní panovaly a patrně ještě panují. Pokud policisté z elitních útvarů mají napojení na podnikatelskou sféru, je to přinejmenším znepokojující. Tím spíš, že podle všeho v těchto kruzích docházelo k vydírání. Je proto absurdní, že inspekce ministerstva vnitra už dávno důkladně neprověřila všechny pochybnosti. Určitě nemusela čekat na impuls v podobě reportáže televize Nova. Jedna kontrola sice už před lety proběhla a nic nezjistila. Tím, že se k případu inspekce chce znovu vrátit, vyvolává dojem, že první prověrka byla buďto tendenční nebo odfláknutá. Tento dojem musela umocnit televizní reportáž.

Pokud na ní bylo něco alarmujícího, pak především nejistota klíčového svědka a většiny policistů, kteří jsou do případu zvláštním způsobem zapleteni. Je podivné, že různé do očí bijící rozpory příliš nevadili ani soudcům, o vedení policie nemluvě.