Izrael zahájil "historický" odsun z Gazy

15. srpen 2005

Dlouhodobý konflikt mezi Palestinci a Izraelem vstupuje v těchto dnech do nové fáze, která v sobě skrývá viditelnou jiskru naděje, i když se odchodem židovských osadníků z Gazy celkové napětí nevyřeší.

Do nedělní půlnoci měli židovští osadníci odejít z palestinského pobřežního pásma, které izraelská armáda bleskově obsadila během 1., tzv. "šestidenní" arabsko-izraelské války v roce 1967. A není proto ani divu, že mnozí židovští přistěhovalci, jejichž rodiny zde žily třeba desítky let, to zatím neudělali a neuposlechli vládní výzvy.

Asi polovina z téměř 9 tisíc židovských osadníků palestinského pásma Gazy zůstává dosud ve svých domovech. Izraelští vojáci proto teď obcházejí dům od domu a předávají jejích obyvatelům oficiální oznámení o tom, že jsou z oblasti vyhoštěni. Na dobrovolný odchod mají židovští usedlíci ještě 48 hodin, pak prý budou odváženi násilím.

K dosavadním židovským obyvatelům pásma Gazy se ovšem v minulých dnech přidalo přibližně pět tisíc ortodoxních židovských radikálů, kteří se hodlají postavit armádě na odpor. Zatímco většinu židovských dlouhodobých usedlíků v Gaze tvoří rodiny s dětmi, od nichž se dá očekávat spíše klidný a pasivní odpor, radikální skupiny mladých náboženských aktivistů, kteří nyní tyto židovské komunity infiltrovali, by se - podle názoru bezpečnostních činitelů - mohly začít chovat mnohem agresivněji.

Je proto téměř jisté, že úplný odsun Izraele z pásma Gazy nepůjde hladce. Nicméně izraelská vláda věří, že bude dokončen do konce srpna. Když premiér Ariel Šaron zhruba před rokem a půl ohlásil tento svůj plán, vyvolalo to velké překvapení a pobouření. Vždyť právě on předtím po desítky let obhajoval a sám pomáhal utvářet tyto židovské osady. A náhle jakoby zcela změnil názor.

Prohlásil tehdy, že Izrael si nemůže dovolit nadále udržovat těžce opevněné židovské osady uprostřed palestinských terirorií a že bude pro Izrael bezpečnější je odstranit. Bylo to tedy jeho jednostranné rozhodnutí, které nevycházelo z žádných "mírových ujednání" s Palestinci ani jinými zprostředkovateli mírového řešení konfliktu. A to je právě na celé věci trochu záhadné - nejen zahraniční političtí pozorovatelé, ale ani mnozí Izraelci často nechápou, proč to vlastně všechno Šaron dělá.

Jisté je, že po pětileté "intifádě" Palestinců, která znamenala téměř neustálé prolévání krve, představuje tento krok důležitý politický přelom, který by opravdu mohl mít historický význam. Nejdůležitější však bude to, co bude nyní následovat.

Především není jasné, zda odsun Izraele z Gazy proběhne hladce. Pokud ano, a pokud zde pak palestinská samospráva nastolí alespoň relativní pořádek, zvýší se naděje na návrat k mírovým rozhovorům. Povede-li však odsun z Gazy a jeho následky k dalším násilným konfliktům, stane se tato oblast překážkou nového mírového úsilí.

Na klidný průběh odsunu dohlíží teď přes 50 tisíc izraelských vojáků a policistů a asi 7 a půl příslušníků palestinských bezpečnostních sil má za úkol zabránit přitom útokům ze strany palestinských extrémistů. Po odsunu židovských osadníků a vyklizení sídlišť mají izraelští vojáci zbourat jejich domy - celkem asi 1500 rodinných domků. Palestinské vedení s tímto plánem souhlasí a chce na místě rodinných domků postavit vícepatrové obytné domy.

Gaza totiž patří k nejhustěji obydlenému území celé oblasti a židovští osadníci zde představovali necelé jedno procento obyvatel.

Stojí za povšimnutí, že v londýnských Timesech dnes otiskl článek dlouholetý politický odpůrce premiéra Šarona, nynější místo-předseda izraelské vlády Šimon Perés, který s odsunem židovských usedlíků z Gazy vřele souhlasí a považuje to, co se nyní děje, za vskutku "historickou" událost a významný krok směrem k míru.

Perés píše: ". není to poslední fáze politického procesu s Palestinci, ale důležitý první krok, který demonstruje naše morální rozhodnutí." Tento krok podle Perése posílí umírněné politické kruhy v Izraeli a zároveň odhalí skutečnou moc extrémní pravice. "Ukáže se tak schopnost Izraele převzít iniciativu a napravit chyby, které učinil v minulosti," píše Šimon Perés, "a otevřou se tak dveře k budoucím krokům, které zajistí mír."

Izrael podle něj bude v této politice pokračovat a umožní Palestincům založení státního útvaru nejprve v provizorních hranicích a na základě dalšího jednání v permanentních hranicích. A výsledkem bude nakonec izraelsko-palestinské usmíření.

Dodejme, že v této chvíli je to jen vize, ideál - nic víc, které se nepochybně postaví do cesty mnoho překážek. Ale nikdo nemůže upřít Izraelcům odvahu, s níž se k tomuto kroku odhodlali. A v tomto smyslu je to historická událost už teď.

autor: Jan Bednář
Spustit audio