Ivan Štern: Vučić roční protesty studentů zatím ustál

Čtěte také

iROZHLAS

Rok protestů v Srbsku. ‚Studenti mi vrátili život,‘ říká matka jedné z obětí tragédie v Novém Sadu

Stala se dokladem všeobecně panující korupce ve veřejných zakázkách. Studenti od toho dne odstartovali už rok trvající protestní demonstrace, na nichž se tvrdě utkávají nejen s policií, ale i se stoupenci prezidenta Vučiće.

Tvrdohlavost srbského prezidenta podněcuje ještě tvrdohlavější protesty. Přislíbil sice, že příčiny tragédie nechá vyšetřit, s tím se ale studenti nesmířili. Požadují, aby ze záležitosti vyvodil osobní zodpovědnost a odstoupil z funkce a současně aby vyhlásil předčasné volby.

Nežádoucí volby

Politickým seskupením, která studenti do této chvíle vytvořili či podporují, průzkumy předpovídají bezmála padesátiprocentní preferenci, tedy volební vítězství.

Čtěte také

„Dinosaurus“ Vučič? Protesty v Srbsku ho nezlikvidují, myslí si novinářka

Vučić naléhání studentů oslyšel a místo toho proti nim posílá nové a nové šiky policistů. Kombinuje je s davy svých stoupenců, které, jak vládne obecné přesvědčení, do boje vysílá motivované slušným honorářem.

Volby jsou pro Vučiće nežádoucí. Oslabily by zejména zástupy politických podnikatelů tyjících z veřejných zakázek a nositele všeobecné korupce. O ně se Vučićův režim opírá zejména. Proto se neodvažuje je jakkoli volbami oslabit.

16 minut ticha

Srbové se dohodli, že u příležitosti výročí novosadské tragédie uspořádají u nádraží v Novém Sadu smuteční tryznu. Ve snaze zamezit přílišné účasti rozhodl Vučić omezit vlakové i autobusové spoje do města, zamýšleje tak zabránit účasti přespolních.

Úspěšným valně nebyl. Do Nového Sadu z mnoha končin země studenti dorazili pěšky, aby přesně v 11:52 v počtu sta tisíc drželi 16 minut ticha za 16 obětí.

Ivan Štern |foto:Vendula Kosíková

Nelze nezmínit jistý opatrný přístup Evropské unie k celé záležitosti, i když se tu hraje o hodnoty, na kterých Unie staví a trvá. Dokládá to i její nedávná zpráva o přístupových rozhovorech, které mimo jiné vede i se zeměmi západního Balkánu.

K otázce Srbska se zpráva vyjadřuje opatrnicky, zato Gruzii staví na hanbu do kouta, i když se Srbsko Gruzii co do korupce, porušování občanských svobod a lidských práv směle vyrovná.

Nemá jako Srbsko zásoby lithia a už se usalašila v ruském náručí, zatímco Srbsko vychytrale kmitá mezi Unií a svým tradičním spojencem Ruskem, majíc za to, že tak tlačí obě strany ke zdi. Ne bez úspěchu.

Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost