Ivan Štern: Osudové maličkosti

11. leden 2014

Nevím, zda jste všimli, že někdy bagately, maličkosti mohou rozhodnout anebo alespoň ovlivnit věci osudově až dějinně.

Stačí kupříkladu kdesi v průvodu vystrčit transparent, že katolické buzny zdraví bátory, a hned se hlava státu ošívá nad představou, že by měla jmenovat profesory, zvláště když se mezi nimi objeví občas i nějaká ta katolická buzna, co nemá být buznou katolickou, a kdoví, zda má být vůbec buznou. A tu již spěchají lokajští podržtaškové zrušit staletou tradici, kdy i rakouský císař si považoval za čest jmenovat univerzitní profesory, a začínají hledat na různých místech, lampárnu nádraží nevyjímaje, komu to obtížné historické břímě, když se panu prezidentovi tak nechce, hodit na hlavu.

Anebo ten trapný příběh, co se odehrál mezi zdejšími sociálními demokraty před sto lety. Zhádali se o to, kdo bude spravovat odborářské příspěvky. Rozdělili se na centralisty a separatisty. První nacházeli nadnárodní třídní zájem dělnické třídy se zájmem jejich národní příslušnosti v dialektické jednotě. Druzí se jednoduše obávali, že zdejší němečtí soudruzi budou své české soudruhy o spravedlivý podíl na příspěvcích krátit, ne-li vedeni národní nesnášenlivostí okrádat. Napětí, které tak vzniklo, se přeneslo i po válce do poměrů první republiky, až nakonec vyvrcholilo na konci války druhé, kdy čeští soudruzi mlčky a neúčastně přihlíželi, jak jejich němečtí soudruzi jsou cpáni do dobytčích vagónů na cestu „heim ins reich“, a to mnozí bezprostředně po tom, co měli to štěstí a vrátili se z nacistických koncentráků.

Či onen příběh s volbou prezidenta, kdy Mirek Topolánek pochopil, stane-li se Václav Klaus po druhé prezidentem, jeho soustředěné úsilí zničit nevěrnou ODS bude nakonec korunováno úspěchem. Po špidlovsku sice Klause na post prezidenta jako kandidáta ODS navrhl, avšak v naději, že jeho straničtí souputníci v tajné volbě dají průchod obdobné obavě a přikloní se ke kandidátovi konkurenčnímu. Jenže jistý, dnes už zapomenutý Bursík, prosadil veřejnou volbu místo tajné. Je to přece více chlapské veřejně osvědčit svůj postoj. Nebylo větší pošetilosti požadovat po českých zákonodárcích zachovat se chlapsky. Nikdo si to přece se šéfem otevřeně nerozdá. Ani nemohl. Všechny je jako hlídací pes s notýskem v ruce obíhal, dnes rovněž šťastně zapomenutý podržtaška, jistý Langer.

A tak nezbývá než se opět začít kolem sebe rozhlížet, která z těch nynějších bagatel či umanutostí nás osudově zasáhne. Velké projekty a vize zvládneme ustát. Nikdy se totiž z povahy věci nenaplní. Před maličkostmi však nás pánbů rač uchovat.

autor: ern
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.