Ivan Štern: Má Estonsko zakázat Rusům volit?
Rusy mající v Estonsku trvalý pobyt hodlají potrestat za to, že zhruba 75 procent z nich volilo Putina. Cestou zákona jim úřady mají odebrat právo účastnit se komunálních voleb. Řeč je o Rusech sice s občanstvím ruským, ale s estonským trvalým pobytem. Mohou se spolu se sousedy podílet na výběru starosty a obecních zastupitelů tam, kde mají své trvalé bydliště.
Byť se jich volba Putina netýkala, mají se s Rusy svézt i estonští Bělorusové. Důvod je nasnadě: pyšní se trvalým pobytem, ale jsou občany státu, který má stejný lotrovský ráz, jaký přisuzujeme Rusku. To je, jako by i oni dali hlas Putinovi.
Čtěte také
S iniciativou začaly některé strany chystající se po volbách na radnici v Tallinu vytvořit koalici. Šermují argumentem, že lidé, kteří se staví za ruského diktátora, nemohou spolurozhodovat o tom, kdo povládne v demokratické zemi na té či oné radnici. Jejich rozhodování přece nutně musí být ovlivněno skutečností, že jsou občany ničemného státu.
Vznesenou námitku, že by tak bylo porušeno jejich ústavní právo, navrhovatelé smetli poukazem na to, že se v Estonsku účast na komunálních volbách neopírá o ústavní právo už jen proto, že pravidla takové volby určuje obecný, neústavní zákon.
Volit prostředky politické
Nezazněl ale jiný, s návrhem nesouhlasný, argument. Nejspíš by iniciativu zpochybnil. V demokracii je nepřípustná presumpce viny. To, že je někdo ruským nebo běloruským občanem, ale dostalo se mu té výsady, že v hostitelské zemi má možnost trvalého pobytu, jistým způsobem svědčí o projevené důvěře, že bude, ať už jsou jeho politické postoje jakékoli, respektovat pravidla a zvyky hostitelské země.
Čtěte také
Samotný trvalý pobyt ho sice vylučuje z možnosti spolurozhodovat v parlamentních volbách o politice země jako celku, jeho postavení mu ale nijak nemůže bránit v tom, aby se podílel na rozhodování, kdo bude řídit chod obce, v níž žije. V obecních volbách se navíc nerozhoduje o politickém směřování země, ale více o věcech rázu technického.
Pozoruhodné je i zjištění, že iniciativu nepodporují křesťanská Estonská strana středu a Sociálně demokratická strana, majíce obě co mluvit do tvorby koalice na tallinské radnici.
Postoj sociálních demokratů je ambivalentní. Zdejší Rusové a Bělorusové je podporují z pouhých deseti procent jejich celkového volebního potenciálu. Bita by ale byla Estonská strana středu. Pokud by jí odpadla ruská a běloruská podpora, na věci by výrazně vydělala její politická konkurence.
I když se autoři iniciativy schovávají za mravní rozhořčení z volby Putina, jde jim patrně právě o toto. Jiného kandidáta než Putina ale Rusové volit nemohli, a to ani tehdy, když šli na protest volit v neděli v pravé poledne.
Pokud chce politická strana oslabit svoji konkurenci, měla by spíš volit prostředky politické, a ne úřední. Jinak nadělá víc zlé krve, než je obvykle zdrávo.
Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
