Východoevropané měli s Ruskem pravdu. Západ byl ale naivní a varovné signály ignoroval, připouští francouzská novinářka

Jedním z prvních varování podle ní byla čečenská válka a dále Putinovy reakce na takzvané barevné revoluce v Gruzii (2003) a na Ukrajině (2004). „Už tehdy bylo vidět, jak se Putin pomalu stahuje do sebe a obviňuje Západ. Následovalo přitvrzování, šířily se represe,“ popisuje.

Čtěte také

Rusko jako impérium musí přestat existovat, pro mnoho aktérů je to ale nepřijatelné, míní ukrajinský expert

Novinářka deníku Le Monde připomíná také Putinův projev na bezpečnostní konferenci v Mnichově v roce 2007, který tehdy západní představitele šokoval, méně už ale zástupce pobaltských států. Překvapení prý ale netrvalo ani den a vše se vrátilo do starých kolejí.

„Nechceme, aby se věci měnily. Nechceme čelit nepříjemným skutečnostem, kvůli kterým bychom museli například úplně přehodnotit rozpočty na obranu,“ poznamenává s tím, že i Francie nebo Velká Británie tehdy své armády budovaly pro expediční účely, a ne pro obranu Evropy. Nikdo totiž nepočítal s tím, že kontinent čelil takové hrozbě.

Rusko podle ní není možné ignorovat a nemluvit s ním, kontakt ostatně Evropa udržovala i se Sovětským svazem. „Problém je, když někdo s Ruskem mluví z oslabené pozice. Další problém je, že jsme se vzdali vlastní obrany a nejsme schopni Ukrajině poskytnout zbraně, které potřebuje. Nemáme je ve skladech a horko těžko je vyrábíme,“ konstatuje.

Fascinace Ruskem

Francie podle Kauffmannové trpí fascinací Ruskem, francouzští politici o něm mluví jako o velké zemi, a to rozlohou i významem. Klíčovou roli přitom hraje to, že jde o jadernou mocnost, která představuje hrozbu.

Pro Putina je ovšem daleko důležitějším partnerem Německo, které dobře zná ze svého působení v NDR jako důstojník KGB. „Německo bylo pro Putina vstupní branou do Evropy. Pochopil, že v bývalém kancléři Gerhardu Schröderovi má výjimečného partnera,“ uvádí.

Čtěte také

Robert Schuster: Válka na Ukrajině změnila Německo víc, než se čekalo

Německý politik před svým odchodem podepsal smlouvu o plynovodu Nordstream 1 s ruským Gazpromem, kde jen 17 dní po odchodu z kancléřského křesla přijal funkci ředitele správní rady jeho dceřiné společnosti. Vše navíc následně posvětila nová kancléřka Angela Merkelová.

Kauffmannová rozporuje její tvrzení o tom, že se po ruské invazi v roce 2014 snažila Ukrajinu připravit na válku, jako to prý před druhou světovou válku udělal britský premiér Neville Chamberlain, když přijal nevděčnou roli, aby získal čas na zbrojení.

„Francie a Německo, které v té doby vyjednávaly s Ruskem, Ukrajině přece nepomáhaly se zbrojením. To dělali spíš Britové, Kanaďané a do jisté míry i Američané, kteří ukrajinské vojáky cvičili a pomáhali jim,“ upozorňuje.

Západní země dnes prý daleko více respektují pozice svých východoevropských partnerů, kteří se v minulosti až příliš často smiřovali s tím, že jim nikdo nenaslouchá. „Teď se ukázalo, že v případě Ruska a Ukrajiny měli pravdu. Vnímám lídry, jako je estonská premiérka Kaja Kallasová, naslouchají jistě i prezidentu Petru Pavlovi. Je na těchto politicích, aby se prosadili,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.