Ivan Štern: Bulhaři a Rumuni nesmějí do Schengenu
Ze tří kandidátů vstupu do schengenského prostoru, Bulharska, Chorvatska a Rumunska, uspělo jen Chorvatsko a my všichni se můžeme těšit na to, že už od 1. ledna 2023 pojedeme o prázdninách k Jadranu, aniž bychom díky formalitám na hranici s Chorvatskem museli trpělivě čekat v dlouhých automobilových kolonách.
Ačkoli úředním důvodem, proč Chorvatsko uspělo, zatímco Bulharsku a Rumunsku na nátlak Rakušanů a Holanďanů Unie zabouchla dveře před nosem, bylo rozdílné zacházení s uprchlíky, tím důvodem skutečným byla turistická přitažlivost země, navštěvovaná o prázdninách ze všech koutů Evropské unie.
Čtěte také
Kdyby se byl měl lámat chleba na otázce uprchlíků a kdyby bylo mělo být opravdu zkoumáno, která z těchto tří zemí se z hlediska lidských práv k uprchlíkům chová nejvlídněji, pak by na tom Chorvatsko rozhodně nebylo lépe než ty dvě černomořské země, mající smůlu v tom, že Černé moře není tak turisticky lákavé jako Jadran.
Argument lidských práv zní falešně i ve světle toho, jak se obě země chovají k ukrajinské válce a jak se bez rozpaků postavily proti Rusku. A to navzdory tradiční bulharské příchylnosti k velkému ruskému bratru. Nezlomila je v tom postoji ani jejich vlastní veřejnost částečně stísněná energetickou chudobou, vyvolanou mimořádnou závislostí na ruské ropě a plynu.
Nešťastné veto Rakušanů a Holanďanů
Nazlobená reakce je tudíž zcela pochopitelná. Rumuni dokonce z Vídně odvolali svého velvyslance.
Čtěte také
Odmítavý postoj Rakouska a Holandska je motivován, jak píše francouzský list Libération, snahou mazat med kolem huby místním xenofobním populistům. Přesto se obě země ve skutečnosti střelily do vlastní nohy. Nejen proto, že přišly o úctu v očích Bulharů a Rumunů. Nejspíš ztrácejí i v očích západobalkánských národů, Makedonců, Albánců, Kosovanů, Srbů a Černohorců.
Jak ti si asi budou vykládat nedávné sladké řeči, které k nim v Tiraně vedli představitelé Unie, přetékající přísliby jejich možného členství, jestliže jsou svědky toho, jak jejich nejbližší balkánští sousedé, letití členové Unie, Bruselu nestojí za to, aby k nim otevřel hranice?
Nešťastné veto Rakušanů a Holanďanů, motivované více vnitropolitickými zájmy než starostí o výslednou podobu uprchlické otázky v Evropě, možná způsobí, že úsilí Unie zabránit riziku, aby západobalkánské národy neupadly do tenat ruského nadbíhání, se promění v horu prázdných a pokryteckých frází.
Až se jednou tato událost dostane do učebnic politických věd, pak nepochybně jako příklad toho, kterak dokážou demokraté dát demokracii na frak, snažíce se uchlácholit své extremisty.
Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
