Karel Barták: Západobalkánské země rozčarovány a rozezleny, ale něco se pohnulo

25. červen 2022

Lídři zemí západního Balkánu do poslední chvíle vyhrožovali, že nepřijmou pozvání na schůzku s protějšky z Evropské unie, která předcházela ve čtvrtek oficiálnímu zasedání Evropské rady. Nakonec přijeli, ale leckdo kolem stolu si v tu chvíli možná řekl, že by bývalo bylo lepší, kdyby svou hrozbu naplnili. Jednání bylo ostré, bez fines a diplomatických obezliček.

Prezident předsedající Francie a šéfové ostatních členských zemí si vyslechli drsnou a upřímnou kritiku a také ji vraceli. Podle interních zdrojů panovala „špatná nálada“.

Čtěte také

Není divu. V okamžiku, kdy EU uděluje status kandidátských zemí Ukrajině a Moldavsku, si uchazeči ze západního Balkánu připadají logicky odstrčení a zapomenutí. Nikdo z jejich politiků zajisté nekritizoval gesto vůči Kyjevu, což by bylo přinejmenším krajně nevkusné, ale dávali najevo frustraci a rozladění vůči unii samotné.

Severní Makedonie je kandidátem členství od roku 2005, tedy dlouhých 17 let, a pořád ještě nevyjednává. Albánie, která tentýž status získala v roce 2014, se veze s ní. Srbsko a Černá hora sice rozhovory vedou, ale hlemýždím tempem. Bosna a Hercegovina či Kosovo přešlapují v ještě vzdálenější předsíni „potenciálních kandidátů“.

Nebudeme čekat na Godota

V kontextu historického kroku vůči Ukrajině musela unie s Balkánem „něco dělat“. Předsedající Charles Michel sliboval „silnější dynamiku procesu rozšíření EU a pokrok v integraci našich partnerů“. Ujišťoval je, že „západní Balkán je pro nás priorita“. Francie se jako předseda EU do poslední chvíle snažila zlomit odpor Bulharska proti startu jednání se Severní Makedonií (a potažmo Albánií), či přimět lídry obou zemí k dohodě přímo na summitu, což se nepovedlo. Vynořila se však reálná možnost, že bulharský parlament ještě do víkendu schválí francouzský koncept kompromisu ze Skopje, což by mohlo poněkud napravit pachuť ze čtvrtečního fiaska.

Čtěte také

Západobalkánští politici si před novináři nebrali servítky, byli ironičtí i jízliví. „To, co se děje, je vážný problém a tvrdá rána pro důvěryhodnost Evropské unie,“ řekl severomakedonský premiér Kovačevski, zatímco albánský Edi Rama kritizoval nejen Bulharsko, ale také „pokřivený koncept rozšiřování EU“. Na adresu Ukrajinců utrousil, že mu je líto „všech těch optimistů, kteří si myslí, že mají vyhráno“.

Přesto i on uznal, že se dynamika mění a věci by se mohly pohnout z místa. „Budeme pokračovat. Nebudeme čekat na Godota,“ podotkl. Srbský prezident Aleksandar Vučić sice kritizoval bezvýsledné jednání, ale připustil, že „diskuse byla dobrá“. Podle diplomatů se stočila i na srbské proruské postoje, které jsou důležitou překážkou pokroku v jednání Bělehradu o vstupu do EU. Srbsko například odmítlo podpořit unijní sankce zavedené proti Rusku jako odpověď na ukrajinskou invazi.

Karel Barták

Zdá se tedy, že si to tentokrát EU a její balkánští aspiranti vyříkali od plic, což by mohlo mít ozdravný účinek na další osud těchto jednání. Od příštího týdne se jejich koordinace ujme Česká republika, které tyto země důvěřují víc než takové Francii, která před dvěma lety zásadními výhradami proces jejich přistupování zablokovala a posléze zpomalila. Případný průlom nebo aspoň pohyb kupředu v této velmi ošemetné věci bude tedy úkolem české diplomacie. 

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu

autor: Karel Barták
Spustit audio