Ivan Štern: Bleší trhy mají v Německu nahradit lékárny
Děti v Německu jsou na tom stejně jako děti české, ne-li hůř, jakmile je stihne obecně řádící horečnaté onemocnění. Tamější lékárníci rovněž vrtí hlavou, sotva se u nich rodiče domáhají sirupů srážejících horečku.
Úvaha prezidenta německé lékařské komory Klause Reinhardta má proto jisté opodstatnění. I mezi Němci existuje řada syslů, kteří, aniž to akutně potřebují, si doma syslí medikamenty.
Čtěte také
V této pohnuté době, kdy na dětských klinikách dochází ke slovním, někdy i fyzickým inzultacím ze strany zoufalých rodičů, dozvěděvše se, že klinika potřebnými léčivy nevládne, Reinhardt usoudil, že sysli, co si léčiva doma nasyslili, by měli mít uznání a se svými nasyslenými zásobami, pokud jsou mezi nimi žádané nedostatkové sirupy, by se se sousedy měli podělit. Navrhuje organizovat bleší trhy, jež mají Němci obzvlášť v oblibě.
Narazil nejen na ministra zdravotnictví Karla Lauterbacha. Nápad označil za neseriózní. Podobně jej označili i lékárníci, poukazujíce na to, že řada léčiv takto nabídnutých zcela určitě bude mít prošlou dobu expirace. Prezident lékařské komory opáčil, že pár měsíců po projití expirace ještě nemusí být takovou tragédií a lék může být i tak účinný. Rozhodně je lepším řešením než tu stát bezradně se založenýma rukama.
Obejít sousedy
Lékárníci v osobě prezidentky spolkové asociace lékárnických svazů Gabriely Overwieningové si postěžovali na neochotu a byrokratickou nepružnost zdravotních pokladen. Ve snaze zmírnit akutní nedostatek dětských sirupů, účinných na horečnatá onemocnění, je míchají přímo u sebe v příručních laboratořích. Podobně se tak činí i lékárníci čeští.
Čtěte také
Připravit sirup takřka na koleně vyjde mnohem dráž než sirup zpracovávaný průmyslově a dodávaný velkoobchodníky s léčivy. Dnes spíš nedodávaný. A protože příslušný lékař nemusí nutně vědět, že ta či ona lékárna sirup připravuje svépomocí a předepíše nemocnému dítěti lék běžný, avšak nyní nedostatkový, zdravotní pokladny proplácejí verzi na receptu, neberouce nijak v potaz upozornění lékárny, že sirup vznikl její zásluhou, což ošetřující lékař nutně vědět nemusel. Proplacené náklady se tak nekryjí s těmi vynaloženými.
Potřebnou pružnost naopak prokázal ministr zdravotnictví. Lékárny mohou na základě lékařem vydaného receptu v případě nedobytnosti dodat alternativní lék svépomocně vyrobený a takto jej i zdravotní pokladně naúčtovat.
Český ministr zdravotnictví má pro rodiče nemocných dětí jinou radu. Mají si sednout a obvolat takových sto lékáren. To by v tom byl čert, aby některá z nich sirup proti horečce neměla.
A přece! Není lepší nápad obejít pár sousedů, zda potřebný sirup nemají doma po ruce, případně zaskočit za roh na bleší trh?
Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost
