Ivan Hoffman: Vadí – nevadí
Na české předsednictví Evropské unii se podle zlých jazyků snesla pochvala za to, že se nám podařilo popostrčit EU zeleným směrem. Konkrétně jsme měli prsty v tažení proti autům se spalovacími motory a v kouzlení s emisními povolenkami, ale bylo toho prý více, co se nám podařilo dotáhnout z balíčku Fit for 55, který jde po krku emisím oxidu uhličitého.
Problematika ochrany klimatu je komplikovaná. Vědci co chvíli ohlásí nějaký průšvih, který způsobuje devastaci přírody.
Čtěte také
Ochránit planetu před člověkem je úkol nadlidský, neboť cokoli člověk udělá, je to špatně. Kdyby politici chtěli být důslední, museli by zakázat člověka. Naštěstí jsou nedůslední. Něco jim vadí a něco nevadí.
Vadí plastové brčko, ale když se pak ukáže, že nahradit jednorázové plasty bioplasty je jako přesunout se z deště pod okap, na zákaz bioplastů, které mají na svědomí mikroplasty už chybí energie. Když se pak zjistí, že obrovské množství mikroplastů mají na svědomí odírající se pneumatiky, a hodně by pomohlo zakázat kamiony, následuje ticho po pěšině.
Laťka je vysoko
V případě tankerů s jejich naftovými motory se jedná o ticho po hladině, a emise způsobené letadly, například těmi, co za covidu létala prázdná, aby aerolinky na letištích nepřišly o parkovací místa, naslouchali jsme tichu éterickému.
Čtěte také
EU se ale ve svém ekologickém nadšení drží zpátky i v případě války. U tanků se nehledí na emise a má se za normální, že konvenční zbraně obsahují toxické složky, hořlaviny či těžké kovy. Spíše než ekologické munice se asi dočkáme zákazu ohňostrojů.
U zábavné pyrotechniky totiž máme sečteno, že ročně uvolní do ovzduší 12,5 tuny hořčíku, necelou tunu titanu, něco přes tunu rubidia, deset a půl tuny barya, tunu stroncia a půl tuny mědi. Nezní to děsivě? Jedinou polehčující okolností pro ohňostroje je, že na rozdíl od dělostřeleckých granátů a raket prakticky nezabíjejí. To je ovšem současně i důvod, proč válečníkům ohňostrojů netřeba.
Předsednictví EU se po nás ujímá Švédsko. Laťka je ohledně emisí nastavena vysoko, ale když jde do tuhého, politici umějí vystihnout, kdy se zrovna nikdo nedívá, a raději tu laťku podlezou, než by se k něčemu lepili. Šance, že člověk přežije, tu zkrátka je.
Autor je komentátor Deníku
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
