Ivan Hoffman: Místo stromů panely
Tento příběh je pravdivý. Předposlední den roku se nám ohlásil zahradník, se kterým jsme byli domluveni, že odstraní obrovitou nebezpečnou jabloň napadenou jmelím natolik, že schnoucí větve hrozily při nárazovém větru poničit ploty a střechu hospodářského stavení.
Vše kolem stromů obvykle řeším sám, ale tady šlo o rizikové kácení, u kterého je třeba stromaře s jeho speciální dovedností postupně rozebrat korunu, jednotlivé větve uvazovat a bezpečně spouštět na zem.
Čtěte také
Byl krásný slunečný den, výjimečné bezvětří. Zahradník v horolezecké výstroji, vysoko nad námi, vyzbrojen ruční i motorovou pilou pracoval hlavou, takže všechno dělal správně. Byl na tu práci dechberoucí pohled.
Když obdivuhodný tanec ve větvích skončil a náš stromař se vrátil na zem, prohodil mezi řečí, že v zahradnictví končí. Musí uživit rodinu, takže místo stromů bude sázet elektrické panely.
Svět jako fotovoltaická zahrada
Povídali jsme si o světě, ve kterém kdysi lidi uživilo to, v čem byli dobří, a kdy dobří byli v tom, co dělali rádi. Je-li člověk placen za to, co dělá rád a v čem je dobrý, svět mu dává smysl a sám dává smysl světu, kterému je k užitku.
Čtěte také
Budoucí montér panelů nám například popsal, jak v lokalitě, kde stromy mají ke spodní vodě daleko, tvarovat koruny vysokokmenů. O čem jiném by si také mohli povídat lidé, kteří nemají televizi, takže tématem jejich hovoru nemůže být zachraňování přírody pronásledováním člověka.
Ujistili jsme se, že důvodem, proč se zahradník rekvalifikuje na montéra, určitě není fascinace dekarbonizací a děs z uhlíkové stopy. Na montéra předělají zahradníka dotace, směřující do energetiky, která se tváří obnovitelně.
Pryč je doba, kdy ekologové bránili přírodu před panely. Dnes jsou to panely, které přírodě spěchají na pomoc. Svět jako fotovoltaická zahrada se obejde bez zahradníků. Potřebuje montéry, co se nebojí lozit po střechách. A štědře je odmění, protože v zelené energetice se točí velké peníze. Stromy prostě nemají budoucnost.
Autor je komentátor Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
