Ivan Hoffman: Kauza Ondráček a boj s korupcí
Poslanci včera opakovaně a zmateně volili předsedu komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů.
Na základě politické dohody připadlo předsednictví v této komisi KSČM a ta ze svých poslanců vybrala profesionála, který policejní problematice rozumí. Zdeněk Ondráček byl mimo jiné u policie vyšetřovatelem Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality.
Má rovněž kvalifikaci politickou, poslancem parlamentu je od roku 2014. Pokud jde o vzdělání, je doktorem práv a doktorem filosofie. Na první pohled výborná volba, nicméně v životopise Judr. Ondráčka je moment, který ho v očích řady poslanců, ale také části veřejnosti činí personou non grata.
Zdeněk Ondráček začínal svou kariéru v pohotovostním útvaru Veřejné bezpečnosti, který v roce 1989 zasahoval proti demonstrantům. S obuškem v ruce se ocitl ve špatné chvíli na špatném místě a ještě ho u toho natočila televize. Co teď s tím? Představuje zmíněný kádrový škraloup doživotní diskvalifikaci?
Vyrovnávání se veřejnosti s přítomností
Lze po dotyčném žádat, aby se už do smrti styděl a pohyboval se kanálama? Anebo je třeba přihlédnout k tomu, že režimu, který je zpětně definován jako totalitní, sloužil rok, zatímco režimu, který sebe sama prezentuje jako demokratický, slouží již rokem dvacátým sedmým?
Poslanec Ondráček se k roku 1989 vracet odmítá a neřeší, zda bude vnímán jako padouch, anebo jako napravený hříšník. Z toho, že byl podruhé zvolen za opoziční stranu do parlamentu lze usoudit, že pro mnoho občanů je důvěryhodným zastupitelem. Disponuje mandátem, který neobhájila řada bývalých poslanců, kteří před 27 lety stáli na správné straně barikády.
Neznamená to, že veřejnost nově poptává politiky, kteří kolem sebe mlátí obuškem. Spíše to bude tak, že voliči jsou citlivější na to, jak politici naplňují svůj mandát tady a teď, než na to, co prováděli ve dvaceti.
To, že pan Zdeněk Ondráček uspěl v politice navzdory hojně přetřásanému handicapu, lze interpretovat jako důsledek nevyrovnání se společnosti s totalitní minulostí. Rovněž je ale možné, že za jeho úspěchem stojí vyrovnávání se veřejnosti s přítomností.
Boj s korupcí a finanční kriminalitou je zdá se sexy a veřejnost ho oceňuje bez ohledu na to, zda s korupčníky zatočí liberál anebo komunista.
Autor je komentátor Deníku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka